Láska nebeská se po dvaceti letech vrací do kin. Je zastaralá, připouští i její režisér

Láska nebeská (v originále Love Actually) staví na propojení několika samostatných příběhů. Hugh Grant, Liam Neeson, Keira Knightleyová nebo Emma Thompsonová hrají postavy, jejichž osudy se zkříží během vánočního času. „Psal jsem tehdy hodně romantických filmů a chtěl jsem zkusit, jestli jich mohu napsat deset dohromady a bude to fungovat – a ono to tak bylo,“ uvedl Richard Curtis. Novozélandský rodák má kromě scénáře a režie Lásky nebeské v romantické filmografii také třeba Deník Bridget Jonesové nebo Notting Hill.

Dojímavá komedie Láska nebeská se stala vánoční klasikou. A jako taková je prověřována dobou. Už při uvedení se objevovaly kupříkladu výtky, že Curtis upřednostňuje velká romantická gesta před vývojem postav, rovněž v současné prověrce film v mnohých ohledech neobstojí.

Například Holly Williamsová z britského deníku The Independent vidí problematičnost snímku v jeho míjení se s moderním feminismem. Moc v něm patří mužům, zatímco ženy pasivně slouží mužským potřebám a touhám jako vděčné a hezké věci.

A pokud ne, jsou trestány, jako Karen (Emma Thompsonová), zaneprázdněná péčí o rodinu, nespokojená se svým vzhledem a nucená soutěžit o pozornost svého manžela s jeho sekretářkou. Nebo Sarah (Laura Linneyová), kterou místo empatické podpory čeká rozhodování mezi milencem a bratrem s mentálním postižením.

Scéna se stalkerem

K nejvíce rozebíraným postavám patří nejen v The Independent Mark (v podání Andrewa Lincolna), který se zamiluje do Juliet, ženy (Keira Knightleyová) svého nejlepšího kamaráda.

Přes čáru je vnímána Markova posedlost, s níž na svatbě natáčí, často v detailu, Julietinu tvář. „Mark ji postavil na piedestal výhradně kvůli tomu, jak vypadá, bez ohledu na její osobnost nebo intelekt. Možná kdyby se obtěžoval si s ní popovídat, uvědomil by si, že mají nesmiřitelně odlišné názory na válku v Iráku nebo na nové album Radiohead nebo na cokoli jiného, o čem se lidé bavili v roce 2003, a mohl by jít dál,“ radí novinářka.

Rovněž asi nejznámější a mnohokrát napodobovanou i parodovanou scénu z filmu – kdy Mark Juliet vyznává lásku prostřednictvím slov napsaných na cedulích, zatímco nic netušící novomanžel o patro výš kouká z gauče na televizi – nechápou všichni jako čistě romantické gesto.

„Asi před sedmi lety mě někdo zaskočil, když se mnou dělal rozhovor a řekl: ‚Samozřejmě nás zajímá hlavně scéna se stalkerem.‘ A já na to: ‚Jaká scéna?‘“ uvedl Curtis v nedávném interview pro The Independent. „Můžu říct jen to, že se na filmu podílela spousta inteligentních lidí a nemysleli jsme si, že je to stalkerská scéna,“ dodal s pochopením pro odlišný pohled v současné době.

Lust Actually?

Své romantické filmy rozebíral Curtis také letos v říjnu na literárním festivalu v Cheltenhamu. Nepříjemné otázky v této souvislosti mu pokládala jeho dcera, spisovatelka a aktivistka Scarlett Curtisová.

Kritika se týká třeba humoru vystavěného na body shamingu žen. Výtky za opakované zesměšňování kvůli váze směřují především na Deník Bridget Jonesové, v Lásce nebeské se vztahují na postavu Natalie (Martine McCutcheonová). Vyslechne si poznámky o stehnech připomínajících kmeny stromu i o tom, že se v náručí pronese. „Tyhle vtipy už nejsou vtipné, nemám pocit, že bych byl tehdy zlý, ale byl jsem nepozorný,“ tvrdí dnes Curtis.

Příběh Natalie navíc ilustruje tolerované obtěžování na pracovišti ze strany šéfů. Hugh Grant totiž coby koktavě nesvůj britský premiér naváže vztah se svou asistentkou. Nicholas Barber z BBC poznamenal, že ve filmu Love Actually vlastně není žádná láska, a jako lepší název navrhl Lust (tedy chtíč) Actually.

Snaha o radostné věci

„Můj film je v některých momentech určitě zastaralý,“ připustil Curtis, když byl hostem speciálu k dvacetiletému výročí Lásky nebeské na televizní stanici ABC. Hloupě a nepříjemně se cítí prý například kvůli nedostatku rozmanitosti. Jedním z mála herců jiné barvy pleti než bílé je Chiwetel Ejiofor, představitel Julietina manžela. Chybí romance stejnopohlavního páru, lesbická scéna prý byla natočena, ale nakonec ji tvůrci vystřihli.

Richard Curtis nicméně také zmínil, že ho dojímá přetrvávající divácká obliba Lásky nebeské. Chtěl natočit hlavně pozitivní film. „Vždycky jsem věřil, že tváří v tvář všem strastem světa není v rozporu se snahou dělat radostné věci. Kdyby každého, kdo dělá dobré věci, odradilo, jak je svět těžký, byl by svět o to chudší,“ míní.

„Každý film stárne a některé aspekty jsou dnes nazírány jinak. Ale je třeba se na ten film dívat perspektivou doby, ve které byl natočen, a uvědomit si, že některé elementy v něm, vztah k dětem, vztah mezi mužem a ženou, jsou nadčasové – a to funguje stejně dobře dnes jako před dvaceti lety,“ radí divákům umělecký ředitel Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Karel Och. Pod hlavičkou projektu Tady Vary měl v Česku snímek obnovenou premiéru v remasterované verzi.

Džin místo pokračování

Že by se příznivci Lásky nebeské dočkali pokračování původního snímku, není přinejmenším v tuto chvíli nijak pravděpodobné. Část herců se k příběhu vrátila ale po třinácti letech v krátkém snímku na podporu charitativního projektu Den červených nosů. Diváci tak v nahlédnutí do současných osudů mohli třeba zjistit, že Juliet se nerozvedla a Mark si vzal modelku Kate Mossovou.

Richard Curtis aspoň před pár dny uvedl (zatím jen do amerických) kin novou komedii Genie (Džin), svůj první vánoční příběh od Lásky nebeské. Jde o remake jeho vlastního filmu z roku 1991 Bernard and the Genie. Pohádková komedie vypráví o workoholikovi (Paapa Essiedu), který požádá džina – nebo spíš džinku, protože přání plní Melissa McCarthyová – o pomoc získat před Vánoci zpět rodinu.