Laťka byla tak nízko, že ji Zaorálek může jedině překonat, říká šéf DOX k novému ministrovi

Nový ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) by podle šéfa Národního divadla Jana Buriana mohl být úspěšným šéfem resortu kultury. Je to silný politik, díky svým zkušenostem má šanci se v oblasti kultury vyznat a zároveň má dost času naplnit slíbené politické priority, věří Burian. Podle ředitele Centra současného umění DOX Leoše Války je pro Zaorálka výhodou, že přichází se znalostí fungování ministerského úřadu, ale nepochází přímo ze struktur resortu kultury.

„Zaorálek by mohl z ministerstva kultury udělat resort, jakým má být. To znamená jedno z klíčových ministerstev pro duchovní a kulturní rozvoj naší společnosti,“ řekl šéf Národního divadla Burian na otázku, zda příchod nového ministra vítá. Zaorálek byl ministrem jmenován v úterý.

Šéf centra DOX Válka také očekává, že nový ministr pozvedne kvality svého resortu: „Zaorálek je určitým skokem nahoru, protože laťka byla velmi nízko. Jakýkoli normální krok bude získávat velké body.“

Bývalá ministryně kultury a dokumentaristka Helena Třeštíková rovněž srovnala Zaorálka s jeho předchůdcem. „Musím říct, že mě jeho jmenování hrozně uklidnilo – po té hrůze, kterou jsme prožívali celé léto. Je to figura, která se umí pohybovat v politice a tím pádem prosadit svoje záměry lépe než někdo, kdo přijde bez těchto zkušeností,“ očekává.

Také generální ředitel České filharmonie David Mareček Zaorálkovo jmenování uvítal: „Představitelem kultury by měl být profesionální politik, tedy člověk, který dokáže nejen reprezentovat, což Lubomír Zaorálek jistě dokáže, ale dokáže za ni i bojovat na politickém kolbišti.“

Nahrávám video

Zaorálek má na to rychle se zorientovat, očekává Burian

Podle Buriana by se Zaorálek díky svým zkušenostem a politickému nadání mohl v resortu, který převzal, zorientovat a následně přivést v život plány, které si vláda vytkla do svého programového prohlášení.

„Je to zvýšení mezd, vyřešení postavení příspěvkových organizací státu prostřednictvím nového zákona, přehlednější grantový systém, zvýšení podpory živého umění i v regionech. Řada z toho by se mu mohla podařit, protože na to bude mít dost času,“ prohlásil Burian s odkazem na termín pravidelných sněmovních voleb, které připadají na rok 2021.

Nahrávám video

Burianovi nevadí ani to, co Zaorálkovi vyčítala opozice: že nejsou známy jeho názory na oblast kultury. „Politická a odborná správa kultury jako resortu má být vyvážená a nemá se tlouct. Politici legitimně určují priority a odborníci mají řešit konkrétní strategie a programové úkoly a dělat personální doporučení. Pokud budeme umět komunikovat a nebudeme soutěžit o to, kdo je důležitější, tak myslím, že můžeme být úspěšní,“ domnívá se šéf Národního divadla.

Válka dokonce považuje Zaorálkovu nezkušenost s resortem za výhodu. „Už byl ministrem, jeho ohromení z vlastního statusu se odehrálo už dávno, to ušetří spoustu času. Je výhodou, že Zaorálek nepochází ze subkultury ministerstva, není součástí těchto specifických her, pavučin a zájmů. Navíc přichází z úřadu, který měl jinou rychlost,“ poznamenal Válka s odkazem na Zaorálkovo dřívější působení na ministerstvu zahraničí.

Ředitel centra DOX pochválil také Zaorálkovu „sečtělost, rozhled, jazykovou výbavu“. „Doufejme, že tam jsou někde také kousky idealismu a přirozený respekt ke kultuře ve všech jejích formách,“ dodal.

Třeštíková upozornila na Zaorálkova slova, podle kterých se sám v minulosti o významu české kultury poučil: „Jako ministr zahraničí si mnohokrát uvědomil, jak může kultura pomáhat vnímání naší země v zahraničí. Myslím, že hodnotu kultury vnímá a tím pádem by pro ni mohl něco udělat. Po dlouhé době někdo…“

Potřebujeme peníze, volají instituce

Burian i šéfka Národního památkového ústavu Goryczková se shodli, že jejich organizacím chybí zejména finance. „Budeme otevírat nově zrekonstruovanou Státní operu a dosud nemáme kryté náklady, které nutně vzniknou s tím, že přijmeme zaměstnance na technické profese. Musíme zajistit financování mimořádných projektů, jako jsou oslavy třiceti let od sametové revoluce,“ zdůraznil Burian.

Památkářům zase podle Goryczkové chybí peníze tam, kde úřad soutěží s tržními cenami. „V posledních dvou letech jsme cítili, že jsme konkurenceschopní na trhu práce, ale to už zase neplatí,“ podotkla.

„Máme velké nedostatky ve finančním ohodnocení pracovníků hlavně v nižších třídách, jako jsou zahradníci, lesníci, průvodci, pokladní. Pokud by došlo k navýšení mezi pěti až deseti procenty v příštím roce, bylo by to ideální. Cítíme propad i u specializovaných profesí, jako jsou právníci a lidé, kteří řídí investiční obnovu památek,“ vyjmenovala Goryczková nedostatky, s nimiž se památkáři potýkají.

Peníze NPÚ postrádá také na investicích. „Potýkáme se s problémem dofinancování. Máme peníze z evropských fondů, jenže cena práce a stavebních prací mezitím výrazně vzrostla – o dvacet až třicet procent. Proto se nám nedaří vysoutěžit dodavatele. Sami to nejsme schopní dofinancovat, a pokud bychom museli peníze do evropských fondů vracet,  ten výpadek nám žádný jiný zdroj nenahradí,“ upozornila šéfka památkářů.

Nahrávám video

Ministr kultury by se podle Goryczkové měl zaměřit i na přípravu novely památkového zákona. Jeho poslední verze před dvěma lety neprošla sněmovnou a Goryczková má nyní řadu výhrad vůči nově vznikající verzi novely.

Vypadla z něj například oblast archeologie, památkáři mají mít příliš krátkou lhůtu na podávání připomínek a nově mají posuzovat až hotovou stavební dokumentaci. Jenže pokud s ní nebudou souhlasit, majitel památky bude muset zaplatit odborníkům za vypracování nových plánů; dosud mohli památkáři připomínkovat dokumentaci už v přípravě.

„Jsou tam problémy směřující k oslabení role a instituce Národního památkového ústavu a tím i oslabení péče o kulturní dědictví na území státu,“ shrnula Goryczková.

Nahrávám video

Nové hledání šéfa Národní galerie

Podle Války by měl Zaorálek rovněž vypsat nové výběrové řízení na šéfa Národní galerie. Zaorálek to už zmínil jako jeden ze svých příštích kroků. Právě odvolání ředitele galerie stálo na začátku výměny ministra kultury; předchozí šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD) už řízení vypsal.

„Jenže řízení bylo nastartováno v neuvěřitelně krátkém čase, požadavky jsou špatně formulované, zcela se zapomnělo na zahraniční účast, i když sám bych tento post nikomu ze zahraničí nedoporučil kvůli specifickým českým podmínkám. Ale celé je to spíchnuté super rychlou jehlou a bylo by lepší poskládat to znovu. Všichni to ví,“ doporučil Válka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...