Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Nahrávám video

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.

Vystudovaný farmaceut František Kaska se z Horažďovic, kde se narodil 12. února 1834, dostal do Mexika poté, co se jako dobrovolník přidal k císařskému vojsku habsburské monarchie.

Stal se časem osobním lékárníkem císaře Maxmiliána I. Mexického, jenž se neúspěšně pokusil ve středoamerické zemi vytvořit císařství. Řada těch, kteří ho doprovázeli, pocházeli z českých zemí, mezi vojáky nechyběli ani muzikanti, kteří pomohli položit základy současné mexické dechovky.

Po císařově popravě

Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I., vstoupil do dějin jako jeden z nemnoha panovníků, kteří skončili na popravišti. Salva z pušek ukončila jeho život v roce 1867. Kaska v Mexiku zůstal i poté a mimo jiné působil jako neoficiální diplomat Rakouska-Uherska, za což obdržel od Františka Josefa I. titul barona.

Portréty Maxmiliána I. Mexického a Františka Kasky
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0 / public domain)

Až řadu let po Maxmiliánově pohřbu se z Mexika vrátila do Evropy sbírka vzácných předmětů, spojovaná s jeho jménem, kterou dal dohromady právě Kaska. A po lékárníkově smrti v roce 1907 se dostala do dnešního Národního muzea v Praze. Součástí byl třeba stolní servis s původně 376 díly, který císař František Josef I. daroval mexickému advokátovi, jenž před válečným soudem obhajoval jeho bratra Maxmiliána.

Replika slavného obrazu

Kaska sám se přátelil s mexickými výtvarníky, včetně jednoho z tamějších nejvýznamnějších malířů Josého Márii Velasca. Dokonce mu prý radil některé výjevy, které by měl zachytit. Velasco na objednávku lékárníka namaloval třeba obraz Údolí Ciudad de México z hory Santa Isabel.

Šlo o ateliérovou repliku jeho zřejmě nejslavnějšího díla. Podle odborníků má toto výtvarné dílo svým námětem pro Mexičany výjimečný a symbolický význam. Panoramaticky zobrazuje rozsáhlé údolí s kdysi nevelkým hlavním městem Mexika se zasněženými vrcholky sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl na obzoru.

Více než hory jsou to legendární postavy předhispánského tragického příběhu lásky aztécké princezny (Iztaccíhuatl, „bílá žena“) a statečného bojovníka (Popocatépetl, „kouřící hora“), poznamenává k olejomalbě britský deník Financial Times.

Na obraze je zachyceno nejposvátnější místo celé Latinské Ameriky – místo zjevení Panny Marie Guadalupské, patronky krajiny. Jsou tam skryté heraldické symboly Mexika: kaktus nopál a orel číhající na hada.

Donátor českého muzea

Kaska sice prožil většinu svého života v cizině, zůstával však členem Společnosti Muzea Království českého (dnešní Národní muzeum) a jedním z jeho štědrých donátorů. Do Prahy posílal vzácné přírodniny včetně meteoritů a muzeu odkázal veškeré své sbírky včetně osmi Velascových krajinomaleb.

„Tyto obrazy jsou neuvěřitelně zachovalé. Především proto, že vlastně nikam moc necestovaly ani se moc nevystavovaly,“ poznamenává kurátor nynější londýnské výstavy Daniel Sobrino Ralston. Na veřejnosti byly k vidění třeba v roce 1991 u příležitosti návštěvy tehdejšího mexického prezidenta Carlose Salinase de Cortari v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...