Létání způsobí neurózu, varoval malíř Šíma. Aviatika od Ikara po Sputnik umění přesto zajímala

Člověk je odedávna fascinován létáním. Možnost přiblížit se schopnostem ptáků vzbuzovala obdiv a nadšení, ale také obavy. Jak se tyto pohledy promítly do české vizuální kultury, naznačuje aktuální výstava o aviatice v Západočeské galerii. Téma propojuje malby, plastiky, ilustrace, ale i filmy z let 1783 až 1957.

Časově výběr děl ohraničují dva mezníky v dějinách létání. V roce 1783 se nad zem poprvé vznesl horkovzdušný balon. Jako posádku průkopníci létání bratři Montgolfierové vybrali ovci, husu a kohouta. Rok 1957 pak odkazuje k vypuštění kosmické sondy Sputnik. První umělá vesmírná družice Země spustila závody v dobývání vesmíru.

Překonat limity

„Asi se toužíme všichni odpoutat,“ soudí Jan Gemrot. Spolu s Milanem Salákem a Pavlou Scerankovou patří k současným výtvarníkům, jejichž umělecké intervence do výstavy zasahují. Vystavená díla podle Gemrota spojuje touha překonávat limity. Fascinace přitom sousedí s pocitem nebezpečí.

Instalace v Západočeské galerii nemapuje dějiny létání. Zaobírá se spíše podstatnými symboly a náměty s tím spojenými. Aviatika například přinesla nové způsoby, jak se dívat na svět – ať už z „ptačí perspektivy“, anebo naopak při pohledech do nekonečného vesmíru.

„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Ikara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ upřesnila autorka výstavy Eva Bendová. I ukázky ze snímků režiséra mimo jiné Ukradené vzducholodě se v Plzni promítají.

Malby vzducholodí i fotografie z války

Některá ze sto třiceti děl jsou vystavena poprvé. Třeba litografie Friedricha Adolfa Kunikeho. Průkopník této techniky v Rakousku vyobrazil kamenotiskem i řadu míst na Moravě a ve Slezsku.

Výstava se nicméně soustředí na české autory. Typickými žlutými vzducholoděmi a horkovzdušnými balony je zastoupen Kamil Lhoták, létání je tématem i maleb Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka či Bohumíra Matala.

Josef Štursa, Jaroslav Horejc a Zdeněk Pešánek vytvořili moderní sochařské alegorie, František Drtikol nebo František Kobliha v kresbách zkoumají „vesmír“ s mystickým obsahem. Vystaveny jsou i ilustrace Zdeňka Buriana, doprovodil jimi mimo jiné román Pět neděl v balonu od Julese Verna.

K pilotům návštěvníky vezmou fotografie Ladislava Sitenského, který dokumentoval během války působení československý letců u RAF. Zajímavým srovnáním mohou být první snímky pořízené z koše balonu.

Letecký poplach

Mezi představovanými díly se najdou jak ta, z nichž je znát obdiv k létání jako technickému pokroku i způsobu snění, tak ta, která vyjadřují znepokojení a hrozbu. Velkým kritikem aviatiky byl například malíř Josef Šíma, jehož na výstavě zastupují kresby. „Napsal raný text o aviatice, která člověka vede k neuróze,“ připomíná autorka výstavy.

Jako symbol zkázy vstoupila aviatika do výtvarného umění především v souvislosti s dvěma světovými konflikty. Vyjádření nebezpečí, které může kdykoliv přijít z nebe, zastínilo poetický až romantický nádech, jaký v létání nacházeli malíři v předchozích desetiletích. Studená válka pak do tématu vnesla silnější politické významy. A zároveň se do umění přeneslo nadšení z dobývání kosmu.

Výstavu Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 mohou návštěvníci v Plzni proletět až do poloviny ledna příštího roku. Autorka výstavy svůj čtyřletý výzkum o obrazu létání v české kultuře shrnula, spolu s Ondřejem Vášou, v monografii Od balonu ke kosmickému vědomí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nacisté sváželi židovské knihy po bednách. Čeští historici pátrali, komu je zabavili

Národní knihovna v Praze vystavuje část sbírky hebrejských tisků, které během druhé světové války zkonfiskovali nacisté. Se záměrem je ne zničit, ale vybudovat největší sbírku židovských knih na světě a uchovat ji pro účely protižidovské propagandy. Většinou šlo o modlitební či jiné náboženské tisky. Čeští historici u části děl pátrali po původních majitelích.
před 1 hhodinou

VideoAplaus pro dva skládá a rozkládá Rubikovu cibuli

Indie folkovou skupinu Aplaus pro dva tvoří hudebník s ukrajinsko-americkými kořeny Vladimír Juno Valter a metalový zpěvák z jižní Moravy, který vystupuje pod jménem Desed. Na své druhé nahrávce Rubikova cibule opět nechali rozeznít pouze hlas a akustickou kytaru. „Abychom našli vrstvu každého člověka, je třeba složit celou Rubikovu kostku,“ vysvětlují inspiraci k novým skladbám.
před 15 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 16 hhodinami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 18 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 20 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
3. 8. 2026

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.