Lipský knižní veletrh se vrací, na úvod se dočkal kritiky za cenu pro ruskou básnířku

Po pauze zapříčiněné pandemií covidu-19 se opět pro veřejnost otevírá v plném rozsahu Lipský knižní veletrh. Na jedné z největších literárních událostí Evropy se představí na dva tisíce vystavovatelů ze čtyř desítek zemí, včetně České republiky. Hlavním hostem je letos Rakousko. Na veletrhu se potkávají ruští a ukrajinští tvůrci, udělení jedné z cen v předvečer akce se setkalo s kritikou části ukrajinské komunity. Cenu za evropské porozumění totiž obdržela ruská básnířka Marija Stěpanovová.

Již ve středu udělil veletrh knižní cenu za evropské porozumění ruské básnířce a esejistce Mariji Stěpanovové za soubor Mädchen ohne Kleider (Dívka bez šatů). Poprvé v historii ocenění zvítězila básnická sbírka. Porota ocenila, že Stěpanovová „brání ženské tělo proti mocenské nerovnováze“.

Vyzdvihuje také autorčin retrospektivní pohled na stalinismus a rozpad Sovětského svazu, jež autorka prolíná s rodinnou historií. Nejen v této sbírce, ale i v dřívější oceňované próze Památce paměti, v níž představuje příběh vlastní ruské, respektive sovětské rodiny s židovskými a ukrajinskými kořeny. Kniha vyšla i česky.

Ruština není „výhradní vlastnictví“

Stěpanovová je v německých literárních kruzích známá, už několik let žije v exilu v Berlíně. „Uprostřed tohoto šílenství, uprostřed války Ruska proti Ukrajině, udělujeme cenu za evropské porozumění ruské autorce. Náš postoj je jasný: stojíme pevně na straně Ukrajiny. Hledáme však také cestu porozumění, cestu diplomacie. Důležitým místem pro to je i knižní veletrh, který tradičně tvoří důležité rozhraní s východní Evropou,“ uvedl lipský primátor Burkhard Jung.

Výběr letošní laureátky se neobešel bez kritiky. Web německé veřejnoprávní společnosti Deutsche Welle píše, že část ukrajinské komunity považuje ocenění rusky píšícího autora za urážku jejich země.

„Určitě chápu pocity svých ukrajinských kolegů,“ reagovala Stěpanovová. Dodala ale, že i Ukrajinci by měli mít zájem na tom, aby ruština nezůstala „výhradním vlastnictví těch, kteří válku rozpoutali“. Připomněla rovněž, že ruština je mateřským jazykem i mnohých občanů Ukrajiny.

Šéf veletrhu: Rusy a Ukrajince oddělovat nebudeme

Ministryně kultury a médií Claudia Rothová při zahájení veletrhu připomněla „nezadržitelnou sílu literatury a umění, které se autokraté a diktátoři bojí“. Stejnou pozornost jako Rusům, kteří hájí otevřenou společnost, chce veletrh věnovat i běloruským autorům.

Nechybí ani ukrajinský stánek. „V Lipsku to tedy bude tak, že se zde ruští a ukrajinští autoři a autorky budou potkávat. Nebudeme je uzavírat do jejich vlastních panelových debat,“ uvedl během příprav letošního ročníku ředitel festivalu Oliver Zille.

Nahrávám video

„V přístupu k Rusku je to de facto tak, že žádné ruské nakladatelství a ani žádná ruská státní organizace se na veletrh nepřihlásily, takže jsem na to nemusel reagovat,“ uvedl rovněž. „Pokud by se tak ale stalo, ruskou státní organizaci bychom na veletrhu nedovolili, soukromá nakladatelství však ano,“ poznamenal.

Na úvod ročníku se uděluje ještě cena Lipského knižního veletrhu. Týká se titulů vybraných z beletrie, překladu a literatury faktu či esejistiky. Letošními laureáty jsou autor, divadelní tvůrce a nakladatel Dinçer Güçyeter za debutový román Unser Deutschlandmärchen (Naše německá pohádka), Regina Scheerová za knihu o osudech Židovky Herthy Gordonové-Walcherové a o jejím zapojení do levicového hnutí a útěku před nacisty a Johanna Schweringová, která do němčiny převedla knihu Las primas (Sestřenice) argentinské spisovatelky Aurory Venturiniové. V minulosti se mezi nominované dostal Jaroslav Rudiš díky svému prvnímu německy psanému románu Winterbergova poslední cesta.

Ahoj, tady česká literatura

Pořadatelé očekávají, že literatura na veletrh přiláká na 130 tisíc návštěvníků, což ale bude výrazně méně než v předpandemickém roce 2019, kdy si ho nenechalo ujít 286 tisíc lidí. Tehdy bylo – po téměř čtvrtstoletí – hlavním hostem Česko, jehož prezentace byla ještě podpořena Českým kulturním rokem v Lipsku.

Otevření letošního českého stánku je spojeno s oslavami padesátého výročí partnerství Lipska a Brna. Účastní se ho proto zástupci obou měst. Návštěvníky opět přivítá sloganem „Ahoj!“ a představuje především české knihy přeložené do němčiny a angličtiny. 

Český stánek na Lipském knižním veletrhu 2023
Zdroj: Aleš Zápotocký/ČTK

Vystaveny zde jsou také aktuální oceňované a kritiky vyzdvihované knižní tituly na českém trhu z ročenky New Czech Books a literatura pro děti a mládež. „Pak jsou tady ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví vystaveny tituly ze soutěže Nejkrásnější české knihy,“ dodal šéf Českého literárního centra Martin Krafl.

Lipský knižní veletrh potrvá do 30. dubna, pro návštěvníky připravil na tři tisíce doprovodných akcí, které se konají po celém městě. Čeští autoři se tradičně účastní i doprovodného festivalu autorského čtení Leipzig liest (Lipsko čte). Čtenáři se tak budou moci setkat mimo jiné s Markem Tomanem, Kateřinou Tučkovou, Annou Bolavou nebo Jaroslavem Rudišem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...