Lišku a Isteníka dovezl brněnský Fichtl do dospívání za normalizace

Nahrávám video

Divadlo Bolka Polívky se vrátilo do normalizačního Československa. V nové hořké komedii Fichtl prožívá své bouřlivé dopívání parta kluků v osmdesátých letech na malém městě. Edu hraje Pavel Liška, představitel všech ostatních osmnácti postav je Michal Isteník. Příběh z doby, kdy „život běžel na jeden válec“, dokresluje na jevišti živá hudba.

„Každý jsme součástí své generace, které je po určitou relativně krátkou dobu plný svět. Ti, kteří jsou svými následovníky považováni za hodné zápisu do dějinného kánonu, ti jsou zapsáni, a na ty ostatní se prostě zapomene. Kam se ztratí jejich lásky, prohry, vítězství, vynaložená energie?“ ptají se autoři předlohy pro divadelní zpracování Emanuel Míšek a Josef Fojta, který je zároveň autorem hudby.

Název hry Fichtl odkazuje k motocyklu Jawa Pionýr, na kterém jezdili mnozí českoslovenští teenageři. Hořká komedie podle tvůrců nepopisuje dějinné zvraty, ale dává si za cíl vtáhnout diváka do doby, v níž se odehrává – a kterou prožívají dva třináctiletí kamarádi, Pako a Čočka.

Scházejí se u klepače na koberce, milují petardy a sní o tom, že jednou budou mít motorku. A také mají kapelu, která se jmenuje Velmi hrubá mouka, samozřejmě v angličtině, protože to zní líp.

„Přestože neumím na nic hrát a neumím zpívat, tak jsem měl asi tři nebo čtyři kapely, nikdy jsme nevystoupili a myslím, že nejzajímavější bylo právě založit kapelu a pak se rozpadnout,“ prozradil své někdejší hudební ambice Michal Isteník. „A nejdůležitější bylo, když už se zakládala kapela, trávit čas tím, jak se ta kapela bude jmenovat,“ dodává Pavel Liška. Ve hře Fichtl hudbu obstará přímo na jevišti Fichtlband.

Prázdniny u babičky jako internet

Zatímco Pavel Liška dospíval v osmdesátých letech, kdy se divadelní hra odehrává, stejně jako její autor Emanuel Míšek, Michal Isteník až o dekádu později. Přesto jsou jejich vzpomínky na tu dobu velmi podobné.

„Byli jsme překvapeni, že v Liberci dělali stejné věci jako my na Vysočině, a přitom nebyl internet, vůbec nevím, jak se to šířilo,“ podotýká Míšek. „Přišli jsme na to při zkoušce, že možná během prázdnin, když děti jezdily po republice k babičkám a na tábory, to byla taková sociální síť té doby.“

Michal Isteník a Pavel Liška ve hře Fichtl
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Hra Fichtl chce diváky s humorem a nostalgií dovést k jejich vlastním vzpomínkám. I když příběhy divadelních hrdinů nejsou moc originální, jak připouští sami tvůrci, jejich hodnota spočívá v tom, že každý je jednou v životě prožil po svém.

„Vidím kouzlo v tom, že všechno to krásný bylo poprvé,“ souhlasí Pavel Liška. To pro něj pohled na dobu normalizace zkresluje. „Mně bolševik voněl, protože jsem v bolševiku zažil všechny ty podstatné věci poprvé – první lásky, první piva. I bylo krásné mít společného nepřítele, který byl jasný,“ upřesnil.

Fichtl si je možné i poslechnout, inscenaci předcházela audiokniha na pomezí rozhlasové hry. Stojí za ní stejný tým, včetně herců Pavla Lišky a Michala Isteníka, kteří ji namluvili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...