Magistrála, garáže i kostel jsou obraz. Malíř Patrik Hábl přestavěl Villu Pellé

Jako plátno mu už posloužila pražská magistrála, podzemní garáže i zeď administrativní budovy. Malíř Patrik Hábl stále častěji proměňuje veřejný prostor a díky tomu mění i pohled na současnou malbu. Novou výstavu v pražské Ville Pellé proto nazval Re:konstrukce.

Třiačtyřicetiletý umělec připravil expozici, která láká na hru s prostorem, zlatý sál, malbu na podlaze, videoinstalace či výtvarná díla zdobící exteriér galerie připravená přímo pro Villu Pellé.

Výstava představuje Háblův zájem o malbu a obraz v širším kontextu, o jejich interakci s architekturou, prostorem i divákem.

Patrik Hábl malbu vnímá jako osvobozené médium a součást světa, upozorňuje kurátor Radek Wohlmut. Proto svým uměním často originálně intervenuje do reálného prostředí. Velkorysý byl třeba jeho malířský zásah do barokního interiéru kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde jeho kompozice v postní době nahradily původní oltářní plátna.

Nahrávám video

K jeho posledním pracím v architektuře patří řada maleb integrovaných do architektury prostor nového převážně kancelářského domu na pražské Národní třídě. Pomocí rozsáhlých maleb změnil dokonce i podzemní garáže paláce Drn v umělecký zážitek.

Nápaditým způsobem ovládl také prostor administrativní budovy na Palmovce. „Černobílý vodopád u eskalátorů není něčím jako hudbou ve výtahu, tedy pouhou dekorativní kulisou, ale svébytným obrazem, u něhož si Patrik Hábl dal záležet na každém centimetru,“ komentuje rozměrné dílo redaktor České televize Petr Kořínek.

Vstoupit do obrazu

Úvodní část expozice ve Ville Pellé zachovává tradiční galerijní podobu. Jejím centrem jsou obrazy, na nichž autor vrství barevné struktury pomocí válců, vzájemně přikládá pomalované plochy k sobě a pak je roztrhává, takže plátna vypadají, jakoby se cosi obnažovalo pod povrchem.

V další části výstavy postupuje od de:konstrukce obrazu k jeho re:konstrukci, v obrazový prostor nebo situaci, v níž se ke slovu dostává rozdílný způsob interakce s divákem. Otvírá pro pozorovatele možnost vnímání významové proměny instalace třeba v kapli, relikviář nebo trezor.

V jedné místnosti je obraz namalován na podlahu. „Divák se tak ocitne uvnitř obrazu, což se mu málokdy stane, že se může procházet po obraze, který současně asociuje pohled na město seshora,“ popisuje sám Hábl.

Další místnost se stala jednolitým dílem ve formě zlaté schránky. „Ze které se vynořují zlaté obrazy, aby tam zase zanikly,“ popisuje umělec.

Poslední část expozice pak reflektuje zásahy malbou do konkrétního prostředí od chrámového interiéru po rušnou magistrálu, tedy výběr autorových projektů vzniklých vždy pro dané místo.

Proměny prostoru

Patrik Hábl pracuje jako malíř nejen s obrazem, ale i s prostorem. V letech 1994 až 2000 navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, studoval také na Akademii výtvarných umění experimentální grafiku u Vladimíra Kokolii. Kromě zmíněných instalací je také autorem intervence ve stálé expozici středověkého umění v Anežském klášteře nebo instalace v expozici Umění Asie a starověkého Středomoří v Národní galerii Praha.

Počátkem roku 2016 vytvořil patnáctimetrovou instalaci v Klášterním kostele ve Speinshartu a instalaci ke znovuotevření stále expozice Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

V roce 2017 vytvořil desetimetrové postní plátno pro nejstarší kostel v Grazu Leechkirche a v témže roce pro Malou pevnost Terezínského ghetta obepnul obvod jedné z cel malbou, kterou tvoří 600 postav. Patrik Hábl pedagogicky působí na VŠUP. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. 

Výstava Re:konstrukce ve Ville pellé potrvá do 5. dubna. Komentovaná prohlídka expozice se uskuteční ve středu 13. února. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...