Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.

Seriál líčil profesní i osobní dráhu kriminalisty Jana Zemana, v podání Vladimíra Brabce, na pozadí klíčových událostí československých dějin let 1945–1973. Kombinuje prvky detektivního, špionážního i dobrodružného vyprávění, přičemž prezentuje budování socialismu.

O pouhou televizní zábavu tak majoru Zemanovi nešlo. „Navenek se tváří jako shluk kriminálních případů, který popisuje údajnou situaci v Československu po roce 1945. Fakticky to ale byl vykonstruovaný seriál, vytvořený na zakázku bezpečnostních orgánů, tak aby do podvědomí diváků dostal komunistickou propagandu,“ říká Nedvědický.

Nahrávám video

Diváci si kromě napětí měli ze sledování odnést, že komunistická strana se snaží o rozvinutí bohaté socialistické společnosti, v čemž jí brání údajní nepřátelé z řad sedláků, příslušníků církví nebo emigrantů.

Idealizovaná SNB naplňuje „zákony po našem“

Výrazným motivem výkladu „třídního boje“ je v seriálu idealizovaná spolupráce mezi jednotlivými složkami Sboru národní bezpečnosti (SNB), zejména mezi Veřejnou bezpečností a Státní bezpečností. Ambiciózní projekt dramatické tvorby vznikal na zakázku federálního ministerstva vnitra.

„Představitelé bezpečnostního aparátu do seriálu zasahovali, posuzovali jednotlivé díly, jednotlivé postavy, dokonce až tak, aby některé z nich, které měly být negativní, nebyly až příliš pozitivní,“ popisuje Nedvědický.

Specialista historických projektů ČT Daniel Růžička označuje za hlavní narativ seriálu repliku: „Bude potřeba zvládnout zákony po našem.“ Zazní v prvním díle, kdy se titulní hrdina Zeman po válce vrací z věznění v koncentračním táboře a přijímá práci u bezpečnosti. „My máme svoji historickou pravdu, my máme bezpečnostní aparát, který slouží socialistické vlasti a chrání ji před nepřáteli jak vnitřními, tak zahraničními, a my vám vlastně budeme teď tu zemi vést,“ interpretuje větu Růžička.

Popularitě pomohlo rozšíření televize i nostalgie

Popularitě seriálu napomáhalo masové rozšíření televizního vysílání a minimální žánrová konkurence. „Sedmdesátá a osmdesátá léta znamenala angažovanou tvorbu. Vykládáte dějiny a svět podle předem schválených komunistických vzorců. Tento seriál navíc historii převracel, manipuloval,“ připomíná Růžička.

Zájem o případy majora Zemana přetrvávající až do současné doby pak podle ÚSTR nesouvisí jen s nostalgií. „Vedle své dobové funkce totiž splňoval i základní podmínky úspěšného vyprávění – silného hrdinu, dramatickou strukturu a žánrovou pestrost,“ podotýká Nedvědický.

30 případů majora Zemana: Štvanice
Zdroj: Česká televize/Jaromír Komárek

Čtyři epizody

Oddělení dramatických a propagandistických vrstev seriálu se věnuje nový cyklus přednášek ÚSTR. První beseda se uskutečnila v dubnu, poslední je v plánu na září. Po obecnějším úvodu historici postupně zanalyzují čtyři vybrané epizody – osvětlí víc o skutečných případech a jejich historickém pozadí a rozeberou související témata.

Probírané epizody se vztahují k době na konci čtyřicátých let, tedy po únorovém komunistickém převratu, v následující dekádě a nakonec v přelomovém roce 1968, po němž v Československu následovala normalizace.

Pražské jaro je v seriálu vykresleno jako výsledek dlouhodobého spiknutí západních tajných služeb, což představuje jednu z nejvýraznějších propagandistických linií celého seriálu. Tento výklad byl přitom zdánlivě v rozporu s tehdejší oficiální tendencí události „krizového vývoje“ spíše potlačovat a nepřipomínat, uvádí ÚSTR.

Jedna z přednášek se věnuje dílu Bestie o převaděčích po únoru 1948
Zdroj: Česká televize/Jaromír Komárek

„Poslední díl se měl původně jmenovat Lišky mění srst a měl být o tom, jak po roce 1968 nastupují na místa osmašedesátníků kariéristé, kteří vůbec nemají zájem, aby byla normalizace v duchu toho, jak to viděla KSČ. Tenhle díl byl vyřazen a natočen nový,“ prozradil Růžička.

Vražda účetní s politickým podtextem

Ze skutečných událostí cyklus zmiňuje vraždu účetní Herty Černínové, jejíž rozplétání začíná nálezem rozčtvrceného těla, nebo zastřelení komunistických funkcionářů ve škole v Babicích, které vedlo k vykonstruovaným obviněním.

30 případů majora Zemana je dnes podle Nedvědického především vhodným výukovým materiálem. „Chceme říct, jak to bylo doopravdy a jak komunistická propaganda byla mnohdy rafinovaně skrytá za příběhy, které jako propaganda na první pohled nevypadají,“ uvedl. A které mohou současným divákům připadat jen jako kriminální případy bez politického aspektu. I když i ty, vzhledem k zastaralosti filmového vyprávění, dávno ztratily původní akčnost a napětí, shodli se hosté pořadu 90’ ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...