„Mám rád pod nohama tenký led.“ Dokument Moonage Daydream zachycuje hledání Davida Bowieho

Do tuzemských kin vstupuje celovečerní dokument Moonage Daydream. Snímek režiséra Bretta Morgena přibližuje život, názory a tvorbu Davida Bowieho. Shrnuje cestu zesnulého britského hudebního inovátora. A to cestu uměleckou a kreativní, duchovní i cestou zrání.

Film začíná Bowieho úvahou z roku 2002 nad Nietzschovým výrokem o tom, že Bůh je mrtev, což „vedlo k děsivému zmatení: protože nedokážeme-li zaujmout místo Boha, jak bychom potom mohli zaplnit prostor, který jsme tím vytvořili sami v sobě?“ A dvě a čtvrt hodiny dlouhý film je mimo jiné o smysluplném naplnění života.

Režisér Brett Morgen měl možnost čerpat ze soukromého Bowieho archivu, ve filmu tak vidíme například pěknou řádku Bowieho obrazů, slyšíme nahrávky úvah a postřehů, stejně jako úryvky hudebníkovy poezie, samozřejmě i sledujeme neznámé záběry z koncertů, velké množství rozhovorů.

Morgen se tímto archivem, do nějž mu umožnila vstup rodina, probíral čtyři roky. Výsledek aspiruje na to být definitivním pohledem na život, názory a tvorbu Davida Bowieho, umělce mimořádně všestranného, vizionářského, zároveň i mimořádně úspěšného. Jak ale Bowie sám přiznává, nic nebylo zadarmo.

Na tenkém ledě

Cílem dokumentaristy bylo ukázat Davida Bowieho jakožto neustále hledajícího a vyvíjejícího se umělce, člověka, který nedokáže setrvat na jednom místě, a to nejen doslova („v podstatě jsem takový ten staromódní beatnický tulák“), ale i pokud jde o tvorbu.

Bowie říká, že si nikdy nekoupil dům, vnímal by to jako připoutání, jako kdyby byl mrtev. A to samé říká o své tvorbě, o přímo nechuti setrvávat na dobytých pozicích a do důchodu mydlit pořád to samé, jakkoli by to bylo úspěšné a lukrativní. Raději riskuje a vydá se do neprobádaných končin.

„Spousta proměn v mé hudební kariéře byly vlastně výzvy pro mě samotného. Mám rád pocit, že se vydávám na novou půdu, že led pod mýma nohama je hodně tenký. Každičkou chvíli se mohu probořit a utonout,“ přiznává v dokumentu Bowie. „Pokud se člověk v nějaké oblasti cítí bezpečně, je jasné, že nepracuje v té správné. Vždy by měl jít o kousek dál, na větší hloubku, než je mu milé. Snažit se překročit své limity. A teprve když ucítí, že už se mu nohy nedotýkají dna, tak teprve tehdy je na tom správném místě, kde může vytvořit něco vzrušujícího.“

Umění zcela jinak

Podobně mluví o hledání duchovní základny, o níž podle svých slov celý život silně usiloval. „Nejspíš jsem se snažil si vytvořit jakýsi amalgám vlastní spirituality, takže v úterý jsem byl buddhista a v pátek jsem byl ponořen do Nietzscheho. Nějakou dobu jsem koketoval s buddhismem, co jsem si ale z toho vzal, je, že vše je pomíjivé, nestálé – to bylo silné zjištění,“ uvedl.

Bowie uvažuje nad hledáním místa ve světě, vztahu k němu, mluví i o svých výtvarných aktivitách – vedle malby se věnuje i sochaření, kreslí, točí experimentální videa. Umění mu ale slouží k poznávání sebe sama. „Chtěl jsem umění použít, a to zcela jinak. Chtěl jsem díky němu pochopit, co nevím o životě a o sobě.“ Proto potřeba experimentovat, jak je to jen možné.

Osvobozující pro něj bylo zjištění, že vydělávat hromady peněz a vystupovat před mnohatisícovým publikem není vše. „Dospěl jsem k velkému vakuu mého života,“ prohlásil a dodal, jaká to byla úleva, když si uvědomil, že se nemusí ohlížet na popularitu, na peníze, o které přijde, a může se věnovat pouze tomu, co chce dělat a co jej naplňuje. Protože, ve finále, jde pouze a jedině o něj. Jak říká, umění je „o hledání“.

Vyžaduje to odvahu

Díky dokumentu sledujeme, jak se Bowieho názory a postoje s věkem tříbí a proměňují. „Jsem přesvědčen, že první proniknutí do vlastních vnitřních konfliktů není zrovna ta nejpříjemnější zkušenost. Ale propracovávat se jimi je jedním z největších dobrodružství v životě, a vyžaduje to jistou míru odvahy, potřeby a uvědomění si, že člověk jinak v životě neuspěje,“ uvádí mimo jiné.

Silný moment je, když tvrdí, že pokud by stála láska v cestě jeho tvorbě, musela by jít stranou. Později ovšem potkal somálsko-americkou modelku Iman a obavy z vážného vztahu zmizely. V roce 1992 – překvapivě, do té doby byl totiž známý jako workoholik – odmítá vyrazit na turné, protože je „teprve sedm měsíců ženatý, a nebylo by to dobré“.

Na jiném místě mluví o traumatech vycházejících z dětství: „To pak člověka nutí k tomu, vyžadovat určitou zvláštní pozornost. Tak nějak… Často ale zjistíme, že člověk, který tak vyžaduje náklonnost, ji nedokáže zrovna moc dobře poskytovat.“

Odkazy pro poučeného diváka

Moonage Daydream je jako jedna velká jízda na tobogánu obrazů, představ, slov i hudby, režisér zároveň počítá s poučeným divákem, a tak zahlédneme kratinké úryvky namátkou z filmů Andaluský pes, Blade Runner či Metropolis, a to bez titulků. Bez vysvětlení jsou také předkládány například podobenky Oscara Wilda, Sigmunda Freuda či Williama S. Burroughse.

„Nikdy jsem se nestal tím, kým jsem měl být,“ rekapituluje Bowie. Ale jak je cítit z celého filmu, nakonec svůj klid, mír sám se sebou i sebe samého našel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...