Man Bookerovu cenu vyhrál Mlékař. Má co říct ke kampani MeToo

Nahrávám video

Letošní Man Bookerovu cenu za anglicky psaný román získala severoirská spisovatelka Anna Burnsová. Kniha Milkman (Mlékař) se odehrává v době nepokojů v Ulsteru v 70. letech minulého století. Porota téma příběhu označila za aktuální v souvislosti s kampaní #MeToo.

Oceněný titul je třetím románem 56leté rodačky z Belfastu. Příběh je vyprávěn z pohledu mladé ženy, kterou v dospívání sexuálně obtěžoval starší muž. Využíval k tomu rodinných vazeb, sociálního tlaku a politické loajality.

Předseda poroty Kwame Anthony Appiah uvedl, že témata, jimiž se kniha Burnsové zabývá, jsou v éře kampaně #MeToo nanejvýš aktuální. „Myslíme si ale, že přetrvá, není totiž o něčem, co se odehrává jenom teď,“ dodal.

Man Bookerova cena se letos může těšit z větší pozornosti než obvykle. Na literárním trhu totiž po neudělení Nobelovy ceny v tomto oboru zůstala díra, kterou mělo podle odborníků alespoň částečně zaplnit britské ocenění. Nobelova cena shodou okolností zůstala bez laureáta právě kvůli sexuálnímu skandálu manžela jedné z členek Švédské akademie, která prestižní ocenění uděluje.  

Porota vybírala vítěze prestižního ocenění z šestice finalistů. Vedle Burnsové do ní byli vybraní ještě další dva britští autoři. Jednou z nich byla 27letá Daisy Johnsonová, která se díky knize Everything Under stala nejmladší finalistkou Man Bookerovy ceny v historii. Její krajan Robin Robertson zaujal románem ve verších The Long Take (Dlouhý záběr), který se zabývá násilím a sociálními rozdíly v dnešní Americe.

Ke třem Britům se ve finálové šestici připojili tři spisovatelé ze Severní Ameriky. Kanaďanka Esi Edugyanová porotu zaujala románem o uprchlém otrokovi Washington Black. Richarda Powerse z USA porota do užšího výběru nominovala díky ekologické sáze The Overstory, která vypráví o stromech a lidech, kteří je mají rádi. Poslední nominovanou byla Američanka Rachel Kushnerová, autorka románu z drsného prostředí ženské věznice The Mars Room (Místnost Mars).

Man Bookerova cena se uděluje od roku 1969 a původně byla vyhrazena spisovatelům z Británie, Irska a zemí britského Společenství. Američanům se cena otevřela v roce 2014 a od té doby už má dva zámořské vítěze – Paula Beattyho (The Sellout, Výprodej) a George Saunderse (Lincoln in the Bardo, Lincoln v bardu).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...