Měl zjistit, zda má Irák zbraně hromadného ničení. „Dal mi naději na mír,“ říká dokumentaristka o Hansi Blixovi

Nahrávám video

Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.

„Kdykoliv se svět ocitl v plamenech, zavolali Hanse Blixe. Je to pacifista, ekolog a je to Švéd. Jako já,“ říká v dokumentu Greta Stocklassa. Filmařka z česko-švédské rodiny se v roce 2019 představila celovečerním dokumentárním debutem Kiruna – překrásný nový svět. Vydala se v něm do města ležícího za polárním kruhem na obřím ložisku železné rudy. Kvůli těžbě se ale centrum začalo propadat, městská rada se proto rozhodla domy přesunout.

Důsledky, které má vyšší politická moc pro lidské společenství, se Greta Stocklassa zabývá i v nejnovějším snímku Blix Not Bombs. Když teroristický útok zasáhl 11. září 2001 newyorská Dvojčata, bylo jí osm. V následujících letech sledovala svého krajana, diplomata Hanse Blixe, jenž se stal významným hráčem globální krize coby šéf zbrojních inspektorů OSN.

Příběh nenápadného státního úředníka

Nyní, v jednadvacátém století řešícím války, politické extrémy a klimatické katastrofy se Greta rozhodla už pětadevadesátiletého muže oslovit a zeptat se ho, zda by jí nepomohl najít v tomto světě nějaký smysl. A zodpovědět otázku, jestli je diplomacie ještě k něčemu dobrá.

„Hans Blix patří ke generaci lidí, která se podílela na tom, jak svět vypadá, a moje generace nyní svět přebírá a musí řešit to špatné, co vzešlo,“ míní dokumentaristka.

Jako zástupce OSN vedl Blix inspekce na území Iráku, jejichž cílem bylo pátrat po zbraních hromadného ničení. Přestože žádné nalezeny nebyly, neochota Iráku na inspekcích spolupracovat, se ale pro Spojené státy a Velkou Británii stala jedním z důvodů k invazi do země. Hans Blix později označil válku v Iráku za tragédii. „V roce 2003 nepředstavoval Irák pro nikoho bezprostřední hrozbu,“ uvedl pro The Guardian.

„Ačkoli je válka v Iráku jedním z nejznámějších konfliktů jednadvacátého století, o Hansi Blixovi slyšel jen málokdo,“ míní Greta Stocklassa. „Příběh nenápadného státního úředníka, který možná mohl zabránit válce v Iráku, se nikdy nedočkal filmového zpracování, nebyla o něm napsána žádná kniha a děti o něm neslyší ve škole. Nikdy předtím neposkytl nikomu tak důkladný, upřímný a otevřený rozhovor, jako poskytl mně. Dnes je Hansovi 95 let a máme poslední možnost vyslechnout si jeho verzi dějin, které si myslíme, že známe.“

Generace, která může za to, jak svět vypadá

Improvizované natáčecí studio vzniklo přímo v Blixově stockholmském bytě. Někdejší diplomat popisuje své schůzky s americkým prezidentem Georgem W. Bushem a s britským premiérem Tonym Blairem, frustraci nad projevem amerického ministra zahraničí Colina Powella na Radě bezpečnosti OSN a svůj pocit prázdnoty, když USA zahájily invazi navzdory zjištění jeho inspekcí.

Ukazuje, že destabilizace na Středním východě působí efektem motýlích křídel na neúspěch vojenské intervence v Afghánistánu i na zesílení uprchlické krize. Ta zas podněcuje vzestup nové generace ultrapravicových politiků v Evropě.

Z dokumentu Blix Not Bombs
Zdroj: Pilot Film

„Může být zajímavým pohledem do zákulisí války v Iráku, aby lidé pochopili mechanismy, jakými vznikají takové konflikty, jak se chovají lidé u moci,“ podotýká k dokumentu Greta Stocklassa. Doufá, že pro diváky může být Blix Not Bombs vodítkem pro jejich chování v současném světě, zabývá se totiž univerzální otázkou, kde leží naše osobní odpovědnost za lidstvo a svět.

V souvislosti s Hansem Blixem a jeho pohledem na světové události nového milénia mluví režisérka také o naději. „Přestože natáčení bylo velmi úzkostné, začala válka na Ukrajině, dal mně Hans Blix naději, že cesta života v míru existuje,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...