Milan Lasica, Hynek Bočan a Noční král. Začíná Letní filmová škola

Nahrávám video

V Uherském Hradišti začíná Letní filmová škola (LFŠ), největší nesoutěžní filmový festival v zemi. Svá nejzásadnější díla na letošním 45. ročníku osobně uvedou a hlavními hosty budou herec Milan Lasica a režisér Hynek Bočan, kteří také převezmou Výroční cenu Asociace českých filmových klubů. Přehlídka letos představí současný bulharský film nebo méně známé snímky francouzské nové vlny.

Festivalový program je rozdělený do tří základních bloků nazvaných Historie, Současnost a Česko/Slovensko, pod které spadá šestnáct rozmanitých festivalových sekcí. Vedle klasických i méně známých českých a slovenských filmů přehlídka uvede třeba retrospektivy věnované americkému režisérovi Williamu Wylerovi nebo filmům rakouského tvůrce Michaela Hanekeho. Sekce Češi v zahraničí se zaměří na tvorbu kameramana Miroslava Ondříčka.

Nová sekce Terra festivalis má za cíl představit každý rok jinou národní kinematografii, která se v posledních letech výrazně prosadila na mezinárodní scéně. První zemí, na niž se Letní filmová škola zaměří, je Bulharsko. „Boduje na všech světových festivalech, je to velmi zajímavá kinematografie, a navíc je to země nám blízká jak svou historií, tak i současnými problémy,“ říká programová ředitelka Iva Hejlíčková.

Nahrávám video

Uherské Hradiště opět přivítá řadu zahraničních hostů, přijede třeba rumunský filmař Catalin Mitulescu, ruský režisér Alexej German mladší nebo polští režiséři Lech Majewski a Wojciech Smarzowski, který uvede velmi diskutovaný film Klér o polské církvi.

Na stopě vlně

Festival se tradičně zaměří také na klasiku a důkladně zmapuje filmy francouzské nové vlny. „Francouzská nová vlna je pojem všeobecně známý, ale každý zná tak dva tři nejznámější filmy, my jsme to pojali skutečně komplexně,“ říká Hejlíčková. Kromě titulů jako Nikdo mne nemá rád nebo U konce s dechem si tak diváci mohou vychutnat méně známá, ale zásadní díla Krásný Serge nebo Lola.

Přehlídku zahájí už v pátek odpoledne ve stanu České televize projekce krátkometrážního snímku Nechcete jet do Bembrly?, který v roce 1969 natočil Antonín Moskalyk. ČT kromě filmových projekcí zve také na přednášky a setkání s autory, dorazí třeba herec a režisér Jiří Mádl nebo bývalý zpravodaj v USA a moderátor Událostí Martin Řezníček.

Na festival dále dorazí třeba Vladimír Furdík, který patří k hrstce Čechů a Slováků, kteří se prosadili v Hollywoodu. Jedná se o světově proslulého kaskadéra, který spolupracoval s desítkami režisérů a stovkami hereckých hvězd. V rámci setkání s diváky promluví třeba o natáčení seriálu Hra o trůny, kde ztvárnil děsivého Nočního krále.

Letní filmová škola, kterou pořádá Asociace českých filmových klubů, potrvá do 4. srpna. Kromě filmů nabídne divadelní představení, tvůrčí dílny nebo koncerty. Hudební program letos odstartují Monkey Business, kteří zahrají v sobotu v letním kině na Masarykově náměstí.

Součástí doprovodného programu bude výstava České tiskové kanceláře nazvaná Okamžiky sametové revoluce, která nabídne dosud nepublikované fotografie i známé snímky z revolučního dění v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...