Ministr kultury neudělí jednu z cen za přínos filmu. Rodina režiséra Schorma ji odmítla kvůli politice

Ministerstvo kultury letos neudělí jednomu ze dvou vybraných laureátů cenu za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Jedním z oceněných měl být in memoriam režisér československé nové vlny Evald Schorm. Filmařova rodina ale ocenění z politických důvodů odmítla převzít. Zastoupit ji chtěla asociace režisérů, ministr kultury nicméně sdělil, že rodina si nepřeje, aby cena byla převzata v jakémkoli zastoupení. Ministerstvo už dříve oznámilo, že letos nebude udělena ani Státní cena za literaturu.

„Myslíme si, že by bylo ironií osudu, kdyby měl Evald Schorm, který byl téměř celý svůj život osobně i profesně deptán komunistickým režimem, přijmout in memoriam cenu od současné vlády, jež vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB,“ napsala filmařova manželka Blanka Schormová ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD). 

Ocenila, že Staněk i jeho předchůdce Ilja Šmíd návrh rodiny akceptovali.„Rozhodnutí, na které má rodina samozřejmě právo, ministerstvu zástupci rodiny také sdělili a já jako ministr kultury nemám jinou možnost než takové přání respektovat,“ vysvětlil své rozhodnutí Staněk.

Odborná komise hrozí rezignací, pokud nebude cena udělena

Komise, která Schorma na ocenění navrhla, před několika dny prohlásila, že pokud Staněk cenu neudělí, rezignuje. „Udělení ceny je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoliv další důvody vedoucí k neudělení ceny jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné,“ uvedla tehdy komise.

Ta navrhovala, aby ocenění jako zástupce Schormovy rodiny převzala Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS). Ministerstvo se ale kloní k názoru, že když není laureát, tedy nikdo, kdo by si cenu převzal, nelze cenu udělit.

Mládí Evalda Schorma (1931–1988) bylo poznamenáno problémy s tehdejším komunistickým režimem, které měla jeho rodina hlavně kvůli svému statkářskému původu. Poté, co jim byl vyvlastněn majetek, se Evald živil jako dělník a traktorista. Mezi lety 1954 a 1956 účinkoval v operním souboru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Až v roce 1957 se mu naskytla příležitost nastoupit na studium FAMU. Pozornost odborné veřejnosti si Schorm získal poměrně záhy. A to především pro své neotřelé nápady a postupy, díky nimž byl často označován jako filozof nové filmové vlny. Začínal s kratšími dokumentárními snímky, od kterých přešel k celovečerním filmům. Většina z jeho prvotní tvorby však neprošla schvalovacími procesy a zůstala na dlouhou dobu divákům nepřístupna. Po roce 1968 mu režim zakázal točit takřka úplně. Schorm se režie nevzdal, přesunul se k divadlu, spojen je s Laternou magikou. Do jeho filmografie patří tituly Každý den odvahu, Farářův konec nebo Den sedmý - osmá noc.

Evald Schorm
Zdroj: archiv respondentů Zlatých šedesátých II/ČT

Politika, i když jiným způsobem, zasáhla i do udělení Státní ceny za literaturu. Ta letos předána nebude, její laureát Jiří Hájíček ji totiž odmítl převzít. Ocenění vnímá jako zpolitizované poté, co někteří členové komise odstoupili, aby tak vyjádřili nesouhlas s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.

21. října budou podle vyjádření ministerstva uděleny tedy jen ceny, které laureáty mají. Tzn. Státní cena za překlad a Ceny ministerstva kultury v oblasti divadla a hudby.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...