Ministr kultury žádá o 2,4 miliardy navíc. Chce dosáhnout na slibované jedno procento

Nahrávám video

Ministerstvo kultury bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun oproti rozpočtu schválenému na letošní rok. Ten činí zhruba 14,8 miliardy korun. V příštím roce by tak resort chtěl hospodařit se sumou přes 17 miliard korun. Oznámil to ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Podíl rozpočtu kultury na celkových výdajích státního rozpočtu by podle něj měl v roce 2021 vzrůst na jedno procento, tak jak o tom české vlády mluví dvě desítky let.

Antonín Staněk ve středu uvedl, že poslední navýšení letošního rozpočtu se týká programů na podporu živého umění. Suma, která do nich jde, se stále lehce zvyšuje, přesto bývá ministerstvo ze strany žadatelů a příjemců či neziskových organizací za jejich provozování kritizováno. Někdy to bývá výše podpory, jindy údajná netransparentnost rozdělování příspěvků.

Letos by na podporu živého umění mělo z rozpočtu ministerstva jít 857 milionů korun. Nejvyšší část, 60 milionů korun, přibude do programu podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů.

V současné době je v programu 160 milionů korun, nově to bude 220 milionů, uvedl Staněk. Dalších 54 milionů korun půjde na podporu velkých festivalů a do programů kulturních aktivit.

„Velmi bychom potřebovali systémově řešit zejména podporu profesionálních divadel, která jsou zřizována jiným zřizovatelem, než je stát. (…) Máme opravdu velkou síť regionálních divadel či orchestrů. A rozhodnutí vlády, kterým se navýšily platy v příspěvkových organizacích, se vlastně odráží i v platech zaměstnanců v regionech. Jenže tam to musí obce dotovat z vlastních prostředků,“ vysvětloval ministr Staněk v Interview ČT24.

Rozpočet ministerstva kultury
Zdroj: ČT24

Staněk dále uvedl, že letos ministerstvo připraví věcný záměr zákona o Státním fondu kultury. Ministerstvo mělo úpravu už v legislativním plánu na letošní rok, později z něj vypadla.

Situace s fondem kultury je podle kritiků dlouhodobě neřešená a fond neplní svou funkci, pro kterou byl založen. „V příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost,“ plánuje ministr.

Cílem je podle jeho slov „proměnit fond kultury na naprosto nový živý organismus, který bude konkurenceschopný a třeba přiláká i peníze od sponzorů v podobě velkých podnikatelů“.  

Staněk: Agenda církví by měla zůstat na kultuře

Ministr dále komentoval agendu církví, která by podle něj měla zůstat pod jeho úřadem. S ideou převést církve pod ministerstvo financí přišel předseda hnutí ANO Andrej Babiš při svém prvním pokusu o sestavování vlády. Převod zmiňuje také programové prohlášení současné vlády.

Staněk ale ve středu řekl, že převod by neměl žádný smysl a neví, kde myšlenka vznikla. Babiš argumentoval tím, že na výdaje spojené s církvemi činí skoro 29 procent rozpočtu ministerstva kultury, kam církve spadají. Hnutí ANO chce pro kulturu vyšší rozpočet a církve by se do toho podle něj neměly počítat, uváděl.

„V tuto chvíli to není téma. Je to jenom převodní mechanismus, peníze dostáváme ze státního rozpočtu a podle předem daných částek je zase vyplatíme,“ řekl Staněk. Změna by podle něj nikomu nic nepřinesla, ubyla by administrativa ministerstvu kultury, přibyla by ale na druhém ministerstvu. „Nemá to žádný efekt, ani nevím, proč ta myšlenka vznikla,“ řekl.

Ministerstvo kultury vyplácí ročně církvím, které se státem uzavřely dohodu, přibližně dvoumiliardovou splátku finanční náhrady. Tu dostávají za majetek, který stát nemůže v rámci zákona o majetkovém vyrovnání vydat. Přes ministerstvo kultury je také ročně vyplácen státní příspěvek na činnost církví, jeho velkou část tvoří platy duchovních. Ten se po přijetí zákona, který znamená také odluku státu od církví, každým rokem snižuje, až nebude žádný. Letos činí přibližně 1,3 miliardy korun.

Staněk zopakoval nápad, podle kterého by na opravy kulturních památek mohla jít daň z finančních náhrad. Sněmovna koncem ledna schválila komunistický návrh na jejich zdanění, což byla podmínka komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Návrh nyní posoudí Senát. Opozice i komunisté očekávají, že spor o zdanění skončí u Ústavního soudu. Podle zástupce České biskupské konference je novela vítězstvím populismu nad zdravým rozumem a právním státem.

Ministr Staněk byl hostem středečního Interview ČT24:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...