Miro Remo našel lásku pod kapotou. Je to příběh obyčejných lidí, říká o svém dokumentu

Nahrávám video

Bývalý horník Jaroslav Vávra má dvě vášně – rychlá auta a svou přítelkyni, autokrosovou řidičku. Jejich snahu o vítězství nejen na dráze, ale i v pomyslném závodě o štěstí sleduje dokument Láska pod kapotou. Snímek Mira Rema po premiéře na festivalu ve Varech vstupuje 16. září do kin. Vznikl v koprodukci České televize.

Miro Remo chtěl – po dokumentech o návratu vězňů do „normálního“ života či o zpěvákovi Richardu Müllerovi – natočit film z prostředí automobilových závodů. „Vůbec jsme nevěděli, kdo bude hlavním hrdinou, měli jsme ale podmínku, že hledáme někoho, kdo bude doslova žít jako o závod. Tedy že bude nejen závodit na dráze, ale i v životních peripetiích,“ podotýká k hledání protagonistů.

Tímto způsobem narazil na Jaroslava Vávru z moravsko-slovenského pohraničí. Bývalého horníka, který ale chtěl být mechanikem. Jaroslavův život zaznamenával dokumentarista tři roky. „Chvíli vám trvá, než člověka obsáhnete,“ vysvětluje.

Jedeme dál

Jaroslav přiznává, že zpočátku bral filmování jako hec a srandu. Kameru prý vůbec nevnímal, protože se ponořil do práce. Remo do filmu zachytil i Jaroslavovy nejbližší. S přítelkyní Jitkou, školní láskou, Jaroslava spojuje láska k autům a závoděním. Pro oba je svět motorů po různých životních kotrmelcích možnost „jet dál“.

Jaroslav po revoluci začal podnikat. „Zpočátku se mu i dobře dařilo, ale nakonec ho dostihla odvrácená strana raného kapitalismu a stejně jako mnozí další se nedokázal plně zorientovat v novém, zuřivě se proměňujícím světě, kde o všem rozhodovaly peníze. Z posledních sil bojoval proti svým dluhům, ale v boji, v němž vzal spravedlnost do svých rukou, ztratil mnoho sil. Odnesla to jeho rodina. Situace se tam v obtížném období destabilizovala a vztahy se vyhrotily, až se rozvedl. Bohužel také ztratil kontakt se svými dětmi,“ nechává Remo nahlédnout do příběhu hlavního aktéra.

Matka glosátorka

Třetí zásadní postavou dokumentu je Jaroslavova matka. Život svého padesátiletého syna svérázně glosuje; podle tvůrců s humorem, který by obstál v komediích o rodině Homolkových nebo Dědictví aneb Kurvahošigutntág.

„Starší ročníky mají někdy pocit, že nemají co ukázat, že tento svět už pro ně skončil, ale já mám pocit, že do filmu přinesla velký nadhled a obrovskou dávku humoru, a ve frustraci, která se tam často objevuje, je takovým osvěžením,“ říká o paní Vávrové filmař.

Jiřina Vávrová z dokumentu Láska pod kapotou
Zdroj: Aerofilms

Běžní lidé s běžnými problémy

Dodává, že Láska pod kapotou je filmem o běžných lidech s běžnými problémy, „daleko od světa celebrit a nabubřelého světa slávy“. Hlavní hrdinové se nicméně do světel reflektorů dostali. V závodním autě a kombinézách přijeli k červenému koberci na festivalu v Karlových Varech, kde se dokument promítal v hlavní soutěži.

„My to tak nevnímáme,“ reaguje Jaroslav Vávra na slávu spojenou s uvedením dokumentu. I když festivalovou atmosféru si prý velmi užil. „Jsme na jižní Moravě, pořád se tu pracuje. Momentálně nám to asi ještě nedošlo,“ dodává.

Z veškeré pozornosti ale přece jen nadšený není. „Novináři mi nevadí, mně pak spíš vadí, že vás kritizuje někdo, kdo neumí ani přibít hřebík. Nebo když o vás někdo napíše, že jste frustrovaný, to není vůbec pravda. Pro mě jsou frustrovaní lidi ti, co to píšou,“ prohlašuje.

Lásku pod kapotou už podle svých slov viděl několikrát. „Myslím, že se to povedlo, je to takový životní torzo,“ zhodnotil. Dokumentarista Miro Remo doplňuje, že diváci mají čekat úsměvný film, ve kterém ale nechybí drama.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...