Místo hymny by Škroup psal žaloby. První opera na české libreto ale naštěstí uspěla

František Škroup je znám coby autor hudby k české hymně. Spojen je ale i s další důležitou kompozicí v české hudební historii – složil totiž první novodobou českou operu na původní české libreto. V kusu nazvaném Dráteník hrál Škroup, tehdy student práv, navíc sám titulní postavu při premiéře před dvěma sty lety, 2. února 1826.

První publikum slyšelo Dráteníka v pražském Stavovském divadle. Hlásilo vyprodáno. Příznivci české hudby byli zvědaví na komickou operu o dvou dějstvích o slovenském dráteníkovi. Tenkrát ještě běžném řemeslníkovi, který pomocí drátu dovedl vyrobit kdejaké potřeby do domácnosti, jako naběračky či košíky, a také opravit naprasklé kameninové hrnce.

Coby opraváři putovali dráteníci od kraje ke kraji, což platí i pro titulního hrdinu Škroupovy opery. Bezejmenný mladík slovenského původu si správkami pro české hospodyně vydělává na svatbu se svou milou. Málem ale skončí ve vězení, když si vymění skromné oblečení s měšťanským synkem, který se snaží v převleku dostat do domu dívky, jejíž otec lásce nepřeje, protože pro ni má jiného nápadníka. Nakonec se ukáže, že jde o řetěz nedorozumění, a když se poměrně zamotaná situace vysvětlí, skončí příběh ke spokojenosti všech.

Partitura k opeře Dráteník z roku 1825 psaná rukou Františka Škroupa
Zdroj: Národní muzeum

Díru v operním repertoáru zaplnili studenti práv

Libreto sepsal tehdy pětadvacetiletý básník a překladatel Josef Krasoslav Chmelenský. Se stejně starým Škroupem, který se ujal zhudebnění, se znali z univerzity, kde oba studovali práva. Škroup ovšem zároveň hrál a zpíval německy ve Stavovském divadle a také komponoval. Partituru zpěvohry Dráteník uzpůsobil zvyklostem vídeňského singspielu a francouzské komické opery. Svou první významnou kompozici zároveň sám nastudoval a ujal se titulní tenorové role.

Premiéru si v únoru 1826 nenechaly ujít nejvýznamnější osobnosti českého kulturního života, například Josef Jungmann, František Palacký, Václav Jan Tomášek, František Ladislav Čelakovský či Josef Kajetán Tyl.

Není divu. Dráteník započal zaplňovat mezeru, kterou s nelibostí vnímala vlastenecky smýšlející veřejnost. Díla založená na původním českém libretu v operním repertoáru totiž chyběla. „Dráteník se stal začátkem směřování české kultury k profesionálnímu umění a k naplnění ambice, aby se i česká kultura stala jedním z rovnocenných členů evropské rodiny kulturních národů,“ poznamenává ředitel Národního divadla Jan Burian.

K úspěchu Škroupovy a Chmelenského zpěvohry napomohlo, že ještě v roce premiéry vyšla tiskem a hrála se i v amatérských poměrech, zejména ve východních Čechách.

Italsky o Jaroměřicích

Česky zpívaná opera sice z jeviště zazněla už o dost dříve, šlo ovšem o překlady. Vůbec poprvé v roce 1730, kdy byla do češtiny přeložena a v tomto jazyce také provedena opera od Františka Antonína Míči. Ačkoliv autor byl Moravan a dílo složil k poctě svého rodného města, jak napovídá název O původu Jaroměřic na Moravě, libreto vzniklo nejprve v italštině (L'origine di Jaromeriz).

Nahrávám video

Škroup s přáteli toužili hrát česky a i on se odvážil uvádět ve Stavovském divadle opery v českém překladu. Včetně tak známých titulů, jako je Rossiniho Lazebník sevillský či Mozartův Don Juan.

Dráteníka a Fidlovačku národ chtěl, další opery od Škroupa ne

Dráteník byl prvním hudebně-dramatickým dílem na původní český text. Začala jím tak éra původní české opery, která dosáhla vrcholu v dílech Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů či Leoše Janáčka.

Po jejich boku se chtěl zařadit i Škroup. Vřelé přijetí Dráteníka po premiéře ho přimělo, aby dal sbohem paragrafům a naplno se věnoval hudbě. Ale coby operní skladatel valně neuspěl, ať už skládal na německá, či česká libreta. S Chmelenským společně tvořili ještě další dvě opery čerpající námět z českých pověstí. Jenže Oldřich a Božena měli menší úspěch a Libušin sňatek dopadl ještě hůře.

Zdařilejší byla spolupráce s Tylem. Pro jeho hru Fidlovačka složil Škroup necelou dekádu po Dráteníkovi píseň Kde domov můj? Písničku, jejíž první sloka se po vzniku Československa stala součástí státní hymny, divadelníci zařazovali i do nastudování Dráteníka. A to od šedesátých let devatenáctého století – tedy v době, kdy Škroup po neshodách s českým divadlem působil v Nizozemsku, kde i zemřel.

Což potvrzuje význam Dráteníka pro emancipační snahy českého národa. S vlnou národního uvědomění souviselo i obnovení zájmu o toto dílo za první světové války a uvádění i během druhého světové konfliktu, v té době už jako příklad české klasiky. Jinak se ale zpěvohry čili singspiely, což je operní žánr, kam Dráteník spadá, přestávaly hrát už v polovině devatenáctého století.

Ve shodě s komunistickým vkusem

Ke stému výročí premiéry Dráteníka nastudovalo Národní divadlo. „Byl to večer srdečného překvapení a nadšení,“ chválila tehdejší kritika. Nejčastěji se divadelníci ke Škroupově opernímu kusu vraceli v padesátých letech. První kulturní ideolog komunistického budování, muzikolog Zdeněk Nejedlý, Dráteníka oceňoval, což operu zařadilo mezi režimem protežovanou lidovou klasiku.

Když odhlédneme od inscenací ochotníků a uměleckých škol, pak dosud poslední profesionální nastudování Dráteníka připravilo Jihočeské divadlo v roce 1998. „Nehraje se už ani Fidlovačka, popravdě řečeno,“ dodává Burian.

Dvousté výročí Dráteníka připomíná Národní muzeum. Do stálé expozice v Českém muzeu hudby přibyla partitura z roku 1825 psaná rukou Františka Škroupa. Originál dobového zápisu bude k vidění do poloviny března. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...