Mladým bych radil, aby se nebáli být trapní, říká výtvarník František Skála

Nahrávám video

Výtvarník František Skála v Interview ČT24 mluvil o tom, proč je ruční práce nenahraditelná i proč si myslí, že soutěžit v umění není nemorální. „Tvorba je veliké dobrodružství. Člověk to dělá kvůli tomu dobrodružství. Kdybych už věděl, co mám udělat, tak mě to bavit nebude,“ říká umělec, který stál u vzniku skupiny Tvrdohlaví i divadla Sklep. S kapelou Třaskavá směs, kde vystupuje sám za sebe a bez převleků, pokřtil nedávno novou desku Rotika.

Některým výtvarným umělcům vytvářejí díla pracovníci, technici a řemeslníci podle jejich návrhů, Skála je ale zastáncem opaku, tedy vlastní ruční práce. „V Liberci jsem viděl výstavu Pasty Onera a tu dílenskou práci. Musím říct, že mě to vůbec nezajímalo, protože je na tom vidět, že vstup autora je minimální, protože se vlastně ochuzuje o to, co je na tvorbě to nejzajímavější, a to je ten proces,“ myslí si.

Podle Skály se tak z myšlenky rodí řemeslná práce rukou. „Během té práce jsou tisíce a tisíce rozhodování, jakým se vydáte směrem a jestli je to dobře, nebo ne. Potom může docházet k té odměně, když je s tím člověk spokojen a ví, že to vytvořil sám,“ uvádí.

Zajímá ho spirituální kvalita materiálu. „Mnohdy s nějakým materiálem pracuji, dělám z něj třeba nějaké pulty do interiéru paláce Akropolis a teprve po dvou letech zjistím, že ten materiál, který je jinak konstrukčním plastem, se dá opracovávat sekyrou. Tím dostává charakter nějakých prehistorických pěstních klínů, pazourků. (…) Tímhle způsobem dochází k těm objevům,“ sděluje s tím, že se nechává vést materiálem.

„Nikdy jsem nesoutěžil“

Pracuje prý v cyklech, nechává se okouzlit zmíněnými materiály a také čerpá ze svých deníků. „Tam najdu, že už jsem měl nějaký nápad před dvaceti lety. A pak znovu. Ty věci se přirozeně rozvíjí a odvíjí, ponořují a vynořují a takhle to plyne běžně. To není tak, že bych shůry dostal náhle osvícení, je to takový průběžný proces,“ nastiňuje.

Je jedním z prvních držitelů Ceny Jindřicha Chalupeckého, za níž vycestoval poprvé na Západ, kde prý zažil kulturní šok. „V téhle situaci jsem pak měl reprezentovat Českou republiku na bienále v Benátkách. Když jsem se rozhodl, že tam půjdu pěšky, tak to bylo vlastně nejsvobodnější, nejkrásnější rozhodnutí v mém životě,“ podotýká.

Zmíněná cena již nyní nevyhlašuje jednoho vítěze, soutěžit v umění je prý „nemorální“. Skála s tím nesouhlasí. „Soutěžit v umění není nemorální, protože člověk to nebere jako nějakou sportovní soutěž, on prostě dělá svoji práci v ateliéru a pak ji jenom dá někomu k posouzení. On nezávodí na žádné dráze. Pokud to tak někdo bere a cítí se tak, tak je vidět, že k tomu přistupuje úplně špatně, že prostě soutěží. Já jsem nikdy nesoutěžil, a čím méně člověk soutěží, tím více vyhrává,“ podotýká.

Soustředěná práce

Nyní vystupuje se svými autorskými písněmi a snaží se prý i komunikovat s publikem, ačkoliv na davy není zvyklý. Patří ke generaci Pražské pětky a divadla Sklep, kde prý bylo součástí filozofie „čím trapnější, tím lepší“. „Myslím, že je to velice dobré pro život. Mladým bych radil, aby se nebáli být trapní, protože se mnohdy příliš bojí být trapní,“ míní. Zároveň však dodává, že vždycky pracuje důsledně.

Jeho jméno se dává někdy do souvislosti se show či pompézní performancí, on ale upřesňuje, že to už je jen „třešnička na dortu“. „Výtvarná práce je uzavřená v ateliéru. Sám se sebou se trápím,“ říká. Práci si prý neusnadňuje. Například komiks Skutečný příběh Cílka a Lídy nosil v hlavě dvacet let – myslel si, že ho udělá za dva měsíce, ale nakonec z toho byly dva roky.

„Když se do toho člověk pustí, tak teprve zjistí, kolik to dá práce. Tak je to se vším. I ve svém věku jsem nepoučitelný, což je dobře, protože kdyby si člověk tu práci už usnadňoval a dělal to, co už umí, tak ho to nebude bavit,“ doplňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...