Moc, bezmoc a nemoc dokládají na výstavě fiktivní Ukranie i hajlování

Pražské Centrum současného umění DOX připravilo projekt s názvem (Ne)Moc. Přináší práce čtyř desítek českých i zahraničních tvůrců, řada z nich se řadí do kategorie art brut, tedy autorů výtvarně neškolených a často duševně nemocných. Vystavenými díly prostupují témata moci, bezmoci a nemoci.

Hlavním tématem výstavy je touha po moci jako hnací motor dějin i jejich destruktivní síla. Záměr projektu vznikl ještě před pandemií covidu-19 i vypuknutím války na Ukrajině, obě události ale podle kurátorů dodaly tématům novou perspektivu. „Vrhly nové světlo na patologii osobností potentátů, slepou poslušnost davu i absurditu fungování institucí,“ popisuje Centrum DOX. 

Hned v úvodu výstavy návštěvníky zastaví transparenty, s nimiž vycházela do petrohradských ulici Jelena Osipovová. Šestasedmdesátiletá „babička opozice“ se v Petrohradě opakovaně účastnila protestů proti ruské agresi na Ukrajině. „Její hlas je natolik výrazný, že jsme se pustili do velmi komplikované věci, a to jak v současné době zajistit zápůjčku uměleckých děl s touto tematikou z Ruska, kde za držení takových děl hrozí až patnáctileté vězení,“ prozradil kurátor Otto M. Urban.

Přímo proti transparentům Osipovové návštěvníka zdraví tři zvednuté paže. Výmluvné gesto ztvárněné italským umělcem Mauriziem Cattelanem odkazuje k nacistickému pozdravu i ke klasicistními obrazu Přísaha Horatiů. Ve výjevu z antického Říma se toto gesto také objevuje. „U vstupu do výstavy jsme chtěli být na jedné straně zesměšňující a ironičtí, na straně druhé vážní. Právě kontrast mezi vážností, nevážností, vysokým, nízkým je něco, co výstava chce – vedle dalších věcí – ukázat,“ upozornil Urban.

Nechceme určovat, kdo je normální, a kdo není

Ústředním tématem výstavy je sice touha po moci, „nemoc mocných a moc bezmocných“ tu však získávají nové obsahy. Už jen proto, že řada vystavujících náleží k takzvaným art brutistům, tedy k tvůrcům s duševní poruchou či jinak náležící spíše k okraji společnosti. Od „profesionálních“ děl není jejich tvorba na výstavě nijak oddělena. „Určovat, kdo je nemocný, a kdo není, kdo je normální, a kdo není, zvlášť v oblasti umění, se nám příčí,“ vysvětlila kurátorka Terezie Zemánková.

K art brutistům patří například Zdeněk Košek. Prodělal psychotickou ataku, od té doby byl přesvědčen, že řídí počasí po celém světě. „Vybudoval celý ideový systém, který zahrnoval vznik světa a fungování ženského a mužského principu,“ dodává Zemánková.

Američan Jerry Gretzinger zase v Centru DOX ukazuje v site-spicific instalaci jen zlomek ze své monumentální mapy. Na zachycení fiktivního území takzvané Ukranie pracuje celý život. „Jerry začal kdysi dávno, když byl mladý, z nudy kreslit návrh města a pak ho napadlo, že ti obyvatelé nemají co jíst, tak začal kreslit pole a louky a vodu a řeky a celé se to začalo strašně rozrůstat,“ podotýká k mapě kurátorka Natálie Drtinová.

Výstava (Ne)Moc zůstane v DOX do 6. listopadu. Je závěrečným dílem takzvané pandemické trilogie, po výstavách Vanitas a Nadějné vyhlídky.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...