Můj film zmírňuje vášně, věří autorka nového dokumentu o Kunderovi Buzková

Nahrávám video

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

Buzková dokument o známém spisovateli připravovala velmi dlouho. „Kdybych bývala věděla, jak se to všechno vyvine, tak jsem do toho nešla,“ popisuje s úsměvem projekt, který ji provázel pět let. „Nebojím se práce a překážek, ale občas jsem měla pocit, že tam byla i trocha špatné vůle,“ dodává filmařka.

V té souvislosti zmínila okruh lidí, kteří si podle ní myslí, že něco chrání, ač k tomu nemají žádné právo. „Nejvíc času mi zabralo, než jsem se přes tuto hradbu dostala. A když jsem pak poznala paní Kunderovou, tak to šlo úplně hladce,“ vypráví. S Milanem Kunderou ale Buzková nemluvila, protože je těžce nemocný. Odpovídat jí ale spisovatel prý nechtěl ani v roce 2016, protože byl tak rozhodnutý a stál si za tím.

„Já pokládám toto rozhodnutí za škodu – pro kulturu českou, francouzskou i světovou. Myslím si, že spousta příležitostí nebyla kvůli tomuto kroku využita. Ale bylo to Kunderovo právo a on neustoupil,“ zdůraznila dokumentaristka. Její dílo je koprodukční, a tak přináší na Kunderu pohled český i francouzský. 

„Otevřelo se mi to před očima“

Je přesvědčená, že se jí podařilo sblížit je dohromady. „Na to, jak reakce byly dříve ohnivé, tak se mi zdá, že ten film zmírňuje vášně. Já jsem se chtěla zamyslet nad tím, proč byly ty reakce tak jiné. A mám pocit, že tím, že jsem strávila půlku života tady a půlku ve Francii, tak se mi to otevřelo před očima, zvolila jsem i správné respondenty,“ věří režisérka.

Její snímek se mimo jiné věnuje problematice Kunderova odchodu z Československa a ztrátě a získávání občanství v rodné zemi i Francii a obsahuje také pasáž zaměřenou na kauzu z roku 2008, kdy Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil dokumenty, podle nichž Kundera během studií v roce 1950 udal Miroslava Dvořáčka. To ale spisovatel odmítl, vše označil za lež.

„V té době se také projevilo, že ani velcí francouzští intelektuálové nemají ponětí o české historii, a přesto si osobují právo o této věci hovořit – že ten obrovský spisovatel nemůže být udavačem,“ přiblížila francouzský úhel pohledu Buzková. V Česku byla kauza vnímána úplně jinou optikou.

Dokumentaristka nicméně věří, že v Kunderovi zůstalo něco českého i navzdory tomu, že ve Francii žije už velmi dlouho. „Musíme si uvědomit, že tu prožil velkou část života, odcházel v pětačtyřiceti. Myslím, že Francie ho okouzlila – krásně ho přijala, vítala,“ zamýšlí se Buzková. Kundera je podle ní každopádně perfekcionista, který „není schopen nechat věci být“. „Jestli je Žert román o lásce nebo politice, já jako čtenář neřeším,“ míní filmařka. Kundera ale odmítal, že by byl politickým autorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...