Může se člověk poučit z nelidskosti? V Naší třídě soused vraždí souseda

Nahrávám video

Národní divadlo moravskoslezské nastudovalo hru, která budí v Polsku i deset let po premiéře velké vášně a hraje se jen sporadicky. Drama Naše třída současného polského autora Tadeusze Słobodzianka je totiž inspirováno masakrem, k němuž došlo za druhé světové války v městečku Jedwabne. Tehdejší pogrom i divadelní hra ukazují, čeho všeho jsou lidé schopni, když jim jde o přežití.

Jedwabne, nevelké městečko v severovýchodním Polsku, se stalo po vypuknutí světového konfliktu součástí územního přetahování mezi Říší a Sovětským svazem. V září bylo krátce obsazeno Němci, poté bylo předáno Sovětům, které místní Židé vnímali jako zachránce, zatímco (katoličtí) Poláci byli Sověty potlačováni.

Když pak Němci v létě 1941 při invazi do Sovětského svazu opět Jedwabne zabrali, stala se tato změna obci s více než šedesáti procenty židovských obyvatel osudnou. Místní Poláci, pod nátlakem německé propagandy, za údajnou kolaboraci se sovětskými okupanty zavraždili na 340 Židů. Většinu z nich – muže, ženy i děti – upálili v tamní stodole.

Když vraždí „zcela normální lidé“

Po válce sice bylo dvanáct Poláků odsouzeno za napomáhání hromadné vraždě, nicméně až do roku 2000 si lidé mysleli, že masakr iniciovali Němci. Tento výklad popřela kniha Sousedé od historika polského původu Jana Tomasze Grosse. V Polsku vzbudila poprask a masakr v Jedwabne je zde dodnes bolavým tématem. Gross totiž napsal, že vraždění bylo dílem místních Poláků, „zcela normálních lidí, montérů, ševců, rolníků, starosty, prostě všech“.

Jeden aspekt hry zkoumá podstatu zvířeckosti, nelidskosti v člověku. Čeho všeho je schopen a k čemu ochoten, když se dostane do skutečně mezní situace, kdy začne řešit, že mu jde o přežití a že si musí zachránit krk.
Sylvie Vůjtková
dramaturgyně NDM

Otázku, jak se může soused obrátit proti sousedovi, zkoumá hra na osudech deseti spolužáků, Poláků i Židů. Dávno mrtví aktéři se potkávají ve třídě a navzájem si vyprávějí o svém životě i smrti. Scénografie Milana Davida pojala třídu jako staré kino, tři řady omšelých sedaček evokují Zeď nářků.

Může se stát

Inscenace s podtitulem „nedávná historie ve čtrnácti lekcích“ podle tvůrců dobře zapadá do dramaturgie aktuální sezony. V ní se činohra NDM snaží – prostřednictvím děl klasiků minulého a předminulého století, ale i novodobých textů – podat komplexní obraz o současné společnosti.  

„Naše třída je mementem, které se může stát,“ domnívá se režisér Janusz Klimsza. „Může se to stát i naší generaci nebo generaci našich dětí. Protože mám pocit, že jsme v jakémsi historickém bodu zlomu a ten čas, který nás může prověřit, může nastat.“

Naše třída (NDM)
Zdroj: Radovan Šťastný/NDM

V české premiéře Naši třídu uvedlo v roce 2012 už neexistující pražské Divadlo Komedie. Více než rok má hru na repertoáru také brněnské Divadlo Polárka. Jak v Brně, tak v Ostravě uvádějí Naši třídu s poznámkou, že je vhodná pro publikum od patnácti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...