Muzeum paměti XX. století by mohlo začít „vzpomínat“ v roce 2023

Muzeum paměti XX. století nastínilo plány svého fungování. Expozice připomínající hrůzy totalitních režimů by se měla otevřít v roce 2023 v Domě pážat na Hradčanech, veřejnost do ní ale může nahlédnout už v sobotu 19. června. Prostory nejprve musí projít rekonstrukcí, nicméně muzeum s nimi počítá jako s dočasnými. V budoucnu by měla vzniknout rozsáhlejší expozice v tribunách Strahovského stadionu. I ty čekají rozsáhlé opravy.

„Jsme přesvědčeni, že na totalitní režimy, na hrůzy totalitních režimů a jejich oběti a lidi, kteří byli schopni se totalitnímu režimu vzepřít, nesmíme zapomínat,“ vyzdvihla důležitost instituce předsedkyně správní rady Hana Kordová Marvanová (STAN).

Třeba jako ve Varšavě

Instituce, zřizovaná z veřejných peněz, podle ní v Česku chyběla, proto Hlavní město Praha v roce 2019 Muzeum XX. století založilo. Formálně vzniklo ke třicátému výročí sametové revoluce, dosud ale fungovalo bez stálých prostor. Sídlo by na několik let mělo najít na Hradčanech, Dům pážat muzeu na dobu neurčitou už dříve zapůjčilo město.

Objekt byl dlouhá léta prázdný, záměry komerčního využití se nesetkávaly s úspěchem. Za Rudolfa II. sloužil k ubytování pážat pánů z Martinic. Později byl využíván k sociálním účelům a za první republiky zde fungovala mateřská škola. Od sedmdesátých let dvacátého století v něm sídlil Útvar hlavního architekta města Prahy.

Dvoupatrová stavba poskytne muzeu zázemí pro expozici i související vzdělávací činnost či záznamy vzpomínek svědectví pamětníků. Cílem je vybudovat prostor po vzoru obdobných zahraničních institucí, organizátoři jmenují především Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě. Jako příklad se uvádí ale i Muzeum druhé světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Jad Vašem v Jeruzalémě.

Místo i pro Koněva

Expozici muzeum připravuje. Zatím má hotovu objemovou studii a proveden byl stavebně-historický průzkum stavu budovy. Čeká se na dokončení stavební studie proměny paláce. Následně bude muzeum hledat v soutěži zhotovitele.

„Pokud bude příznivá situace, tak doufáme, že se někdy v příštím roce začne budova adaptovat, potom snad už v krátkodobém výhledu budeme moci zde být trvale, nejen na jednodenní akce,“ doufá ředitel muzea Jan Kalous. Plně otevřen by podle něj palác mohl být v roce 2023. Kromě přestavby budovy nyní zástupci města a muzea hledají způsob financování jeho chodu.

Muzeum už do svých sbírek získalo řadu exponátů. Mimo jiné tu bude stát problematická socha maršála Koněva, původně umístěná na Praze 6. K vidění by měla být také například pracovní rubáška Jana Palacha ze Sovětského svazu nebo plechová bedna z padesátých let, v níž byly uchovávány filmy zachycující Rudolfa Slánského. „Získali jsme darem sbírku dokumentů po Bedřichu Hostičkovi, jednom z politických vězňů odsouzených v procesu s Miladou Horákovou,“ doplnil historik Petr Blažek.

Budoucnost je na Strahovském stadionu

„Samozřejmě má toto místo své limity, a to je malý prostor,“ podotkla na adresu Domu pážat Marvanová. V budoucnu se proto počítá se rozsáhlejší expozicí na Strahovském stadionu. V zrekonstruovaných prostorách tamních tribun by měl zároveň fungovat i Institut Paměti národa.

Zakladatel projektu a ředitel související neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa loni v únoru rezignoval na členství ve správní radě muzea. Důvodem bylo, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Paměť národa.

Ambiciózní společný projekt je teprve na začátku. Technický stav stadionu neslibuje, že by se s jeho otevřením dalo v nejbližších letech počítat.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...