Muzeum, ve kterém bydlí lidé. Monumentální věžové domy v Kladně zvou návštěvníky

Kladno v polovině března otevře muzeum památkově chráněných věžových domů. Do jeho vzniku přímo v jednom z věžáků se zapojila řada dobrovolníků i spolek Halda. Jedná se o první muzeum sídlištního celku v Česku. Pozoruhodné je i tím, že v něm stále žijí lidé.

Psal se rok 1953, když Kladno kvůli nedostatku bytů začalo se stavbou unikátních věžových domů architekta Josefa Havlíčka. O čtyři roky později se stala šestice věžáků vysokých téměř padesát metrů zdejší dominantou. „Je to úlet, postavit takhle velké baráky. Na svou dobu jsou monumentální, obří,“ komentuje stavby architekt Jan Žalský. 

Společně s kulturním centrem a obchodním domem byly věžáky součástí nového sídliště. V domech bydleli především zaměstnanci kladenských dolů a hutí. První rodiny se tam přistěhovaly už v roce 1956. Ve své době se věžáky staly symbolem luxusního bydlení. Stavby, které patří městu, jsou nemovitou kulturní památkou.

Střešní terasa i kryt civilní obrany

Nové muzeum představí příběh sídliště i jeho hlavního architekta Havlíčka. Město nechalo v jednom z věžových domů opravit vstupní halu včetně replik původních lamp, expozice o výstavbě je v suterénu, kde se promítá film se vzpomínkami pamětníků. Návštěvníkům je též přístupný kryt civilní obrany s dobovým vybavením a střešní terasa. 

Nahrávám video

„Návštěvníci vstupují přes vstupní halu, pak se jdou podívat do expozice. Potom se půjdou podívat do krytů civilní obrany,  do vzorového bytu a nakonec na střechu,“ popisuje předseda spolku Halda Roman Hájek.

Podle Hájka je podoba Muzea věžáků Kladno dána tím, že se celý tým do přípravy zapojil s velkým nasazením od rešerší až po detailní podobu expozice. „Skutečně jsme to brali s velkým nadšením,“ zdůraznil Hájek. Náklady byly kolem dvaceti milionů korun.

Do atmosféry 50. let minulého století zájemce vtáhne byt, kde jsou repasované původní vestavěné skříně i kuchyňská linka, dobový nábytek pochází od řady dárců. Interiér přesně kopíruje původní podobu bytu včetně oken i barev stěn, dveří i dalšího vybavení. 

Ještě letos by v domě, kde vzniklo muzeum, mělo podle tajemníka kladenského magistrátu Zdeňka Slepičky vzniknout také návštěvnické centrum spojené s pracovištěm magistrátu, kde bude možné například ověřit dokumenty a využít služby Czech Point. Další fází pak má být stavba vyhlídky na střeše, zřejmě v roce 2021. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...