My, přeživší, máme povinnost mluvit o holocaustu, nepochybuje Zuzana Justmanová

Nahrávám video

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

„My, kteří jsme přežili, máme jistým způsobem povinnost o holocaustu mluvit, aby o tom lidi věděli, a hlavně máme povinnost vůči těm, kteří nepřežili, kteří se nevrátili. Když končila válka, my jsme nikdy neříkali: ‚Můj otec zemřel nebo ten a ten šel do plynu.‘ My jsme vždycky říkali: ‚On se nevrátil.‘ To je pro nás velmi důležité,“ říká Zuzana Justmanová.

Připomínání holocaustu považuje za o to podstatnější, že někteří mladí lidé, které potkává v Americe, už prý ani nevědí, co holocaust znamená. Navíc, na sociálních sítích se dočtou popírání, že vlastně neexistoval, obává se.

Až bude konec

Zuzana Justmanová se musela jako desetitisíce dalších Židů v roce 1943 nuceně nastěhovat do ghetta v Terezíně. Odtud sledovala odjezdy svých příbuzných i kamarádů na téměř jistou smrt do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

„Vždycky jsme mluvili o tom, až bude konec. Konec pro nás znamenal, že budeme osvobození, že se vrátíme do normálního života a že znovu uvidíme naše rodiče, příbuzné a přátele, kteří odešli do neznáma. My jsme nevěděli, co je Osvětim, my jsme nevěděli nic o plynových komorách, a když konečně ten konec přišel, tak nebyl takový, jako jsme si představovali, protože jsme se dozvěděli, co se stalo s našimi rodinami a s přáteli, kteří se nikdy nevrátili,“ říká.

Jejich rodina se do transportu málem dobrovolně přihlásila. Ze zoufalství poté, co Zuzaninu matku zatkli za pašování jídla. „Někdo nám poradil, abychom se dobrovolně přihlásili do transportu do Osvětimi, že by třeba esesáci moji maminku pustili, aby se k nám přidala. A můj tatínek opravdu nevěděl, co má dělat, a ptal se mě, co si já myslím,“ vypráví.

Odpověděla, že přihlásit se není dobrý nápad, a přiznává, že motivace k této radě byla „úplně egotistická“. Nechtělo se jí – tehdy dvanáctileté dívce – balit všechny věci do kufru. Části svých blízkých tím zachránila život, konce války se dožila její matka i bratr, později spisovatel Jiří Robert Pick.

Čekání na otce

Otec Viktor Pick takové štěstí nakonec neměl. Před válkou vedl továrnu na výrobu papíru a ultramarinu, vzdělaný a úspěšný muž se mimo jiné přátelil se sestrou Franze Kafky Otilií. Rodinným přítelem byl i diplomat a politik Jan Masaryk. Život v Terezíně ho ale zlomil. Jeho transport do Osvětimi nakonec neminul. Nepomohlo mu ani, že měl ještě před manželstvím vztah s pozdější Hitlerovou dvorní propagandistkou nacistické ideologie Leni Riefenstahlovou.

Později – když už žila ve Spojených státech, kam odešla po komunistickém puči v Československu s matkou, zatímco bratr se rozhodl zůstat – napsala Zuzana Justmanová divadelní hru Čekání na otce.

„Dlouho jsem nevěřila, že otec je opravdu mrtvý, že se nevrátí. A když skončila válka, tak jeden známý mých rodičů, jmenoval se Karel Gross, se vrátil z Osvětimi a řekl, že stál vedle mého otce, když ho Mengele poslal na tu špatnou stranu. To znamenalo do plynu. Ale já jsem to vysvětlení nikdy nepřijala a ještě, když jsem byla ve Spojených státech na univerzitě a jezdila jsem na kole na přednášky, tak jsem měla fantazii, že se tam objeví tatínek, že byl někde v Rusku. Což se stalo, že někteří lidé, když byli osvobozeni, byli odvezeni do Ruska. Strašně dlouho mi trvalo, než jsem přijala ten fakt, že se nikdy nevrátí,“ přiznává.

Filmy mluvily za ní

Do Československa přijela Zuzana Justmanová zpátky na sklonku normalizace, aby natočila svůj první dokument. Terezínský deník zachytil setkání dětí přeživších Terezín. „Rozhodně v té době bylo pro mě daleko lehčí, když jiní vyprávěli o tom, co prožili,“ podotýká.

„Dlouhá léta jsem nemyslela na tuto část své minulosti, ale když jsem byla starší, tak už jsem tomu nemohla utéct. A když jsem dělala filmy, tak to byla moje příležitost popsat to, co dobře znám. Vlastně dva ze čtyř filmů, které jsem natočila, jsou o holocaustu. I všecko, co jsem napsala,“ dodala.

Vlastní příběh utrpení při holocaustu Zuzana Justmanová tak pomocí televizních a filmových kamer nikdy nezpracovala, osudy jiných ale ano. Za dokument Hlasy dětí o dětech, které přežily koncentrační tábor, dostala dokonce cenu Emmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...