Na kulturu „v karanténě“ nejvíce doplatí hudba a divadlo, ukázal průzkum

Divadla nehrají, muzikanti ruší koncerty, v knihkupectvích mají zavřeno. Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s nemocí COVID-19 tak zasahují i do kultury. Jak moc se aktuální situace na českém nezávislém uměleckém sektoru podepíše, zjišťoval Institut umění – Divadelní ústav (IDU). Zároveň přišel i s návrhy, jakým způsobem se se škodami vyrovnat.

Průzkum provedl IDU po dohodě s dalšími příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury. Ptal se zastřešujících organizací, profesních asociací i jednotlivců od 12. do 16. března, v průběhu průzkumu se tak neustále zpřísňovala vládní opatření. Od povolených sto účastníků na akci až po omezení volného pohybu osob

Celkem dotazník vyplnilo 532 subjektů napříč kulturou: divadla, hudby, výtvarného umění, literatury či filmu a audiovize.  Z odpovědí vyplynulo, že nejvíce „postiženou“ oblastí je scénické umění. Zákazy se totiž dotknou ze 44 procent hudby a ze zhruba 21 procent divadla. Následující tanec spolu s novým cirkusem a výtvarné umění se pohybují kolem šesti procent.

Výsledky předalo IDU ministerstvu kultury. Vedle vypočítání dopadů respondenti průzkumu také nastiňují řešení.

Pomohla by změna grantů, snížení DPH i nevracení vstupného

V případě dotací od státu či měst, které umělci čerpají, požadují možnost uplatnit ve vyúčtování náklady za uskutečněné služby či storna. U zrušených akcí podpořených z veřejných zdrojů navrhují nepožadovat vrácení dotace. Chtějí změnit podmínky vyúčtování grantů, třeba v posunu termínů a snížení nájemného v budovách státu a měst. Aktuální situace by se měla promítnout v kritériích pro dotační řízení na rok 2021.

Mezi požadovanými nepřímými nástroji podpory zmiňují odpuštění povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění s prioritou pro OSVČ a umělce, buď zcela, či po dobu omezení. Navrhují snížení DPH na všechny kulturní statky na deset procent, eventuálně na nulu, zrušení či snížení DPH ze vstupného, které dnes činí 15 procent. Na pokrytí letošních nákladů navrhují bezúročné půjčky na deset či více let či možnost kompenzace denní péče o děti v období, kdy není škola, a nezavádění třetí a čtvrté vlny EET.

Jako kompenzaci pro organizace navrhují úhradu doložených tržeb či jejich části za stejné období minulého roku. Pro jednotlivce zmiňují úhradu ušlých příjmů z honorářů minimálně ve výši 60 procent čistého příjmu, což je podle nich obdoba nemocenského či ošetřování člena rodiny, v lepším případě ve výši 100 procent, což považují za obdobu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Respondenti průzkumu navrhují také vytvoření podpůrného fondu v kultuře, který by mohl vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

„Zasažení“ umělci a organizace žádají také diváky či posluchače, aby byli solidární a nežádali o vrácení vstupného na zrušené akce okamžitě. 

Jak kompenzovat škody? Zaorálek navrhuje půjčku

Soukromá divadla a další umělci podle svých odhadů zatím mohou přijít o statisíce až miliony korun. Asociace nezávislých divadel ČR a další oborová sdružení se na ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) obrátily už v minulých dnech s prosbou o jednání o způsobu kompenzace škod, které vzniknou nezávislému sektoru scénických umění po zavedení opatření proti šíření epidemie.

Zaorálek v pátek uvedl, že velká část umělců podniká v režimu osob samostatně výdělečně činných a mohly by jim pomoci půjčky do půl milionu korun. Vláda již dříve schválila půjčky pro malé a střední podniky a v pondělí je rozšířila rovněž na OSVČ. Zaorálek také řekl, že ve spolupráci s dalšími resorty by chtěl zajistit rychlé půjčky v řádech tisíců korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...