Na Stanislava Kolíbala padla stará čínská kletba. Zastoupí Česko na bienále v Benátkách

Průkopník českého avantgardního umění Stanislav Kolíbal bude reprezentovat Českou republiku na 58. výtvarném bienále, které začíná v květnu v Benátkách. 93letý umělec podle odborné poroty stále hovoří současným jazykem a promluví tak i k tématu letošního ročníku: umění jako možná odpověď na složitost dnešní doby.

Kolíbalovu výstavu s názvem Bývalé nejisté tušené vybrali porotci z třiadvaceti přihlášených. Do pomyslného finálového výběru se dostaly také projekty kurátora fotografie Matthewa Witkovského a surrealisty Jana Švankmajera.

„Moje účast na tomto bienále je vlastně náznakem malé retrospektivy. Neboť nejstarší exponát je z roku 1963 a dva exponáty vznikly vloni. Jako začátek jsem zvolil rok 1963, neboť tehdy jsem začal pracovat na architektonických úkolech s geometrií,“ prozradil Kolíbal. Kurátorem projektu je Rakušan Dieter Bogner.

Bílé sochy ze šedesátých let s tématem času a lability doplní díla ze sedmdesátých let, která výtvarník často propojoval provázky nebo nitěmi. Připomene také geometrické kresby z období svého stipendia v Berlíně na konci osmdesátých let, které se staly základem k jeho akvarelům a černým a bílým reliéfům. Na tyto motivy vytvoří Kolíbal deset metrů dlouhou kresbu.

„Pevně věřím, že budu schopný představit podstatu své mnohaleté tvorby kombinací starších prací s těmi zcela novými v projektu, který reaguje na prostor pavilonu architekta Otakara Novotného,“ plánuje umělec.

Stanislav Kolíbal se narodil v roce 1925 v Orlové, v současné době žije a pracuje v Praze. Vystudoval grafický design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a scénografii na Akademii múzických umění v Praze. Od začátku šedesátých let vyvíjí Kolíbal vysoce individuální kreativní styl, který se zabývá kritickým přehodnocením minimalismu a konceptuálního umění. Jeho dvou- a trojrozměrná díla rozostřují hranice mezi malbou, kresbou, sochou a architekturou. Spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími založil uměleckou skupinu UB 12, která byla v roce 1970 zakázána.Také samotné Kolíbalovo abstraktní dílo se stalo politicky nepřijatelným. K počinům jeho tuzemské tvorby patří například opěrné zdi Nuselského mostu (1964) či Památník obětem fašismu v Praze (1969). Kolíbalovu světovou proslulost odstartovala v roce 1967 výstava Sculpture of Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku, po výstavě v roce 1973 v italském Miláně přišel ale totální zákaz vývozu jeho díla. Trval do roku 1979. Po revoluci vystavoval například v newyorském MoMA.

Stanislav Kolíbal
Zdroj: Národní galerie Praha/Martin Polák

Český a slovenský pavilon stojí v Benátkách od roku 1926, Československo se k bienále připojilo ale už o šest let dříve, samotná přehlídka výtvarného umění se koná od roku 1895, s přestávkou během druhé světové války.

Prezentace Stanislava Kolíbala podle poroty doplní generační spektrum českých umělců z předchozích ročníků bienále: Dominika Langa, který v roce 2011 zasazoval do nových souvislostí sochy svého otce Jana Langa; Jiřího Davida, jenž v roce 2015 reinterpretoval Muchovu Slovanskou epopej; a také Zbyňka Baladrána. Videoesej o fenoménu Benátek přivezl tento český umělec do italského města v roce 2013, kdy ho na bienále vybral slovenský kurátor. Od rozdělení republiky se totiž Česko a Slovensko v „pronájmu“ pavilonu střídají.

Zajímavá doba pro Kolíbala

Návrh Stanislava Kolíbala podle poroty nejen podtrhuje architekturu česko-slovenského pavilonu, ale také téma letošního ročníku přehlídky. Motto 58. bienále vychází s ironickým podtónem ze staré čínské kletby: „Přál bych vám žít v zajímavé době.“ 

„Totéž platí pro Kolíbalovu pokornou tvorbu a umělecký názor: je to zdrženlivý, ale přesto angažovaný a vášnivý postoj, víra v umění jakožto aktivní formu osvobození a emancipace, jež je bouřlivá a vzdorovitá, ale současně hledá konsenzus, jež je kombinací formy a ideje, jež převrací paradigmata, normy a globální vnímání vzhůru nohama. Kolíbalův návrh zve diváky na cestu umělcovou myslí a klade důraz na tvorbu nezávislého hlasu, v němž se estetické mísí s politickým a ‚zajímavá doba‘ – po válce, po roce 1989, s ohledem na současný vývoj v umění – dostává věrnou a nekompromisní podobu,“ píše se ve stanovisku poroty.

Nahrávám video

V ní zasedli hlavní kurátor Národní galerie Adam Budak, ředitelka Gulbenkian Musea v Lisabonu Penelope Curtisová, minulý zástupce na bienále Jiří David, Hana Provazníková z ministerstva kultury, ředitel sbírky umění devatenáctého století v Národní galerii Otto M. Urban a ředitelka drážďanského muzea Albertinum Hilke Wagnerová.  

58. ročník obsadí benátské Giardini di Castello od 11. května do 24. listopadu letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...