Nabarvené ptáče v Benátkách získalo cenu UNICEF od studentů. V sobotu se pokusí o Zlatého lva

Snímek Nabarvené ptáče režiséra a scenáristy Václava Marhoula získal v pátek na festivalu v Benátkách od studentské poroty ocenění Film pro UNICEF (Cinema for UNICEF). Cena, která patří k nestatutárním oceněním vyhlašovaným během přehlídky, je určena filmu, který vyjadřuje boj za práva dětí. Příběh malého chlapce, který prochází hrůzami druhé světové války, může v sobotu večer získat i jednu z hlavních cen.

„Někteří kritici skloňují neustále v mnoha pádech násilí a brutalitu. Naopak ten akcent je dán na to, že se jedná o humanitu a že důležitá je láska. A mě tak strašně potěšilo, že zrovna tito mladí lidé film takto pochopili. Děkuji a mám z toho obrovskou radost,“ reagoval na ocenění Marhoul.

Zlatého lva na 76. filmovém festivalu v Benátkách může získat jednadvacet snímků, mezi které patří i Nabarvené ptáče. Jeho tvůrce Marhoul ale s vítězstvím nepočítá.

„Jsem hluboce přesvědčen, že nevyhraje, to je nesmysl. A každou vteřinu a minutu přemýšlím, pro kolik lidí to bude zítra zklamání, protože mi sem chodí zprávy typu ˈvyhraj!ˈ. Nerad zklamávám lidi a jsem nerad obtěžkán takovou zodpovědností. Jsem zodpovědný člověk a tohle těžce nesu,“ svěřil se Marhoul.

Rozruch na projekci

Černobílý film vycházející z románu Jerzyho Kosińského viděli v předchozích dnech festivaloví diváci, porotci i recenzenti. Novinářská projekce způsobila rozruch, protože desítky lidí nevydržely drsné scény na plátně a opustily sál. Ta část, která na projekci vydržela, ale na závěr tleskala vstoje.

Podle některých ohlasů by tak případná výhra českého zástupce nebyla překvapením. Všechny ohlasy se víceméně shodují, že Marhoulovo drama je působivé především ve vyobrazení lidské krutosti, ale také díky umění kameramana Vladimíra Smutného.

„Mohu bez váhání prohlásit, že se jedná o monumentální dílo, a bylo mi ctí ho zhlédnout. Mohu ale také říct, že doufám, že už mi nikdy nezkříží cestu,“ shrnul své dojmy recenzent britského Guardianu Xan Brooks. Nabarvenému ptáčeti, jež popsal jako vizuálně nádherný fantasmagorický horor, udělil ve svém hodnocení pět hvězdiček z pěti. Také podle týdeníku Variety přemíru utrpení a sadismu zmírňuje krása toho, jak jsou znázorněny.

Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o setkání osamoceného dítěte s krutostí a násilím. „Je to film, kde se musí přemýšlet, klást si otázky a hledat odpovědi musí každý sám,“ uvažuje režisér. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Hlavní ocenění, Zlatého lva, se zatím podařilo získat jedinému titulu od českého režiséra – v roce 1947 dramatu z dělnického prostředí Siréna od Karla Steklého. Naději měla naposledy komedie Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina v režii Jiřího Menzela.

Sh_t Happens

Nabarvené ptáče ale není jediná česká stopa na festivalu. Do výběru krátkých filmů na benátské přehlídce se poprvé dostal zástupce české kinematografie. Animovaný snímek dvou slovenských studentů pražské FAMU Michaely Mihályiové a Davida Štumpfa nese název Sh_t Happens podle anglického výrazu pro nešťastné náhody. 

Nahrávám video

Premiéru má v pátek v soutěžní sekci Horizonty, do které se letos hlásilo na patnáct set titulů, pozvání do Benátek jich dostalo pouze dvanáct. Sekce se soustředí na novátorské postupy. „Vystřídali jsme pět odlišných vizuálních principů, než jsme došli do toho finálního, takže pro nás to bylo hlavně hledání vizuálního projevu,“ popisuje David Štumpf práci na filmu.

Českou kinematografii na 76. ročníku festivalu zastupuje také digitálně restaurovaný snímek Extase režiséra Gustava Machatého, která se do Benátek vrátila 85 let poté, co tu její promítání vyvolalo skandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...