Náročné bylo vytvořit pro Marii Terezii Rolls-Royce, přiznává kostýmní výtvarník. Minisérie se uzavře na Nový rok

Na Nový rok se na ČT1 vrátí Marie Terezie v páté části výpravné koprodukční minisérie inspirované životem i vladařením významné evropské panovnice. Režisér Robert Dornhelm titulní roli svěřil na závěr rakouské herečce Ursule Straussové. Jejího chotě Františka Štěpána Lotrinského hraje opět Vojtěch Kotek, který výrazně zestárl díky práci maskérů. Stejně jako předchozí díly i ten závěrečný si vyžádal náročnou výpravu.

Pro film vznikly stovky kostýmů. Do některých se herci obléknou víckrát, z fundusu se například opakovaně vytahují róby vytvořené pro velkolepé příležitosti, jako jsou svatba nebo korunovace. Zároveň ale bylo pro poslední díl vytvořeno zhruba padesát nových kostýmů.

„Jsem zastáncem recyklace, takže i ty, které se už používaly, jsme se snažili trochu přetvořit, abychom šetřili peníze i čas,“ poznamenává kostýmní výtvarník Ján Kocman.

Nejvíce se převléká Marie Terezie

Nejvíce kostýmů vystřídala postava Marie Terezie – v této roli se navíc postupně vystřídaly tři rakouské herečky: Marie-Luise Stockingerová, Stefanie Reinspergerová a v pátém díle se v panovnici promění Ursula Straussová. Nejméně se převlékala právě v části zachycující závěr jejího života. „Ke konci života byla docela šetřivá, už šaty příliš nestřídala, a po smrti Františka Štěpána se oblékla do černé a nosila ji pak stále,“ vysvětlil Kocman.

Velmi výrazná byla v době Marie Terezie ale i mužská móda. Pánové nosili paruky, podpatky, krajky. Návrháři museli kostýmy vymyslet tak, aby pro současného diváka nepůsobily komicky. „Musíte ustříhnout míru vkusu,“ radí Ján Kocman.

Minisérie sleduje habsburskou panovnici po většinu jejího života – za několik desítek let se proměnila nejen ona, ale samozřejmě i móda. Tehdejší módní trendy se snažil dodržet i autor kostýmů. „Na začátku byla doba striktní, religiózní, ale postupně se to, i vlivem francouzského dvora, uvolňovalo, jak je vidět i v posledním díle, kdy vstupuje na scénu Marie Antoinetta, na níž se ukazuje, jak móda bude dále postupovat, že bude uvolněnější a divadelnější,“ upřesnil Kocman.

Nahrávám video

Svatba dala zabrat

Autentičnosti kostýmů napomáhaly návody v dobových malbách a dokumentech. „Velmi nám pomohl ateliér v Římě, který sbírá dobové věci. Tam jsme mohli studovat, jak skutečně vypadaly, takže některé věci pro film jsou vyráběné podobným způsobem, to znamená ručně, ale většina je šita strojově, jinak bychom to nestíhali,“ přiznává autor kostýmů. Ruční práce přišla na řadu u kousků, které kamera zabírala detailněji.

Za kostýmně nejnáročnější považuje přípravu svatby. „Vidíme, jak se móda mění. Krinolína se roztahuje a už je z ní – jak říkala Táňa Pauhofová – skříň. Režisér to nazýval Rolls-Roycem. Postavy jsou vlastně velké lodě, které plavou prostorem. A náročný byl také korunovační ornát Josefa, který měl na sobě, když ho korunovali za římského krále. To je vždy takové výjimečné, takže je třeba, aby to bylo přesné,“ popisuje Kocman.

Náročný byl nevěstinec

Nakašírované nejsou ani honosné zámecké prostory panovnického dvora. Jako základ pro návrat do doby Marie Terezie posloužily v dosavadních částích především Kroměříž, Valtice a Jaroměřice nad Rokytnou. „Necelá polovina lokací se musela udělat zcela nově, protože poslední příběh vypráví novou etapu života Marie Terezie a Josefa II., nedalo se použít vše jako předtím,“ doplnil filmový architekt Ondřej Lipenský.

 Nově posloužil třeba klášter Plasy na Plzeňsku, kde vznikla pracovna pro Františka Štěpána. „Zajímavý je i zámeček v Hošticích u Kroměříže. Jednou z nejnáročnějších lokací na dohledání byl totiž nevěstinec. Nakonec jsme našli jeden soukromý zámeček, kde i díky vstřícnosti majitele se nám povedlo realizovat filmový záměr,“ doplnil architekt.

Česko je podle něho pro natáčení snímků z barokních časů vhodnou zemí. „Minimálně od dob filmu Amadeus víme, že tady ty lokace jsou. Většinou se najdou takové, že na nich můžete příběh natočit a podívat se na 360 stupňů kolem dokola v podstatně s minimálními úpravami. Myslím stavebními, jinak nábytek a spoustu dalších věcí musíte dotvořit,“ dodává.

Na jedné straně Kroměříž, na druhé Vídeň

V ulicích je dobové natáčení pochopitelně o dost složitější. „Za prvé doba se za posledních třicet let hodně změnila a zlepšují se stále fasády domů, a když už si ulici najdete, tak tam většinou bojujete s žaluziemi v oknech, elektrickými rozvaděči, lampami a satelity. Je cíl, aby se to nemuselo řešit vše v postprodukci, takže hledáte způsob, jak to zakrýt, aby to zapadalo do té doby,“ říká.

Prozradil, že k největším postprodukčním zásahům došlo při točení pohřbu Marie Terezie. „Odnášení rakve do Kapucínské kaple jsme natočili před kostelem Jana Křtitele v Kroměříži, ale protipohled už je Vídeň. A potom v zámku ve Slavkově se točí zámek Hofburg v Innsbrucku. Zámek využíváme, jak je, ale dodělalo se panorama Alp,“ upozornil diváky na další příklad.

Opět politika i romantika

Pátý a poslední díl série opět míchá historii, politiku i romantiku. Odehrává se patnáct let od konce předchozí části, v letech 1760 až 1780, řeší tedy sňatkovou politiku Marie Terezie, finanční problémy monarchie i cestu Josefa II. na císařský trůn. Režie se opět ujal rakouský režisér Robert Dronhelm.

„Celá série vzbudila společenský zájem o Marii Terezii jako o osobnost, ale i o dobu její vlády, o osvícenství. Povedlo se nám najít látku, s níž jsme mohli oslovit zahraniční partnery a otevřít si dveře k mezinárodní spolupráci,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák.

„Pro Českou televizi se jednalo o první takto rozsáhlou koprodukci ovšem s velkým českým tvůrčím vkladem od počátečních idejí, námětů i scénářů. A to i přesto, že jde spíše o rakouskou hrdinku. Nyní její příběh vrcholí, a nejen z diváckého pohledu ušla velmi úspěšnou cestu. Všechny dosavadní díly série měly vysokou sledovanost,“ dodává.

Česká televize uvedení závěru výpravné série doplní 11. ledna dokumentem Josef II.: rebel na trůnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...