Národní divadlo vstoupilo do nové sezony. Hlediště, bufety i šatny budou fungovat odděleně

Nahrávám video

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) zahájil v pražském Národním divadle novou sezonu. Na slavnostním ceremoniálu před umělci a zaměstnanci uvedl, že divadlo je nutné hrát i v podmínkách koronavirové pandemie. Podle ředitele Jana Buriana budou diváci podle hygienických opatření nově rozděleni do jednotlivých sekcí, které budou mít samostatné vstupy. Odděleně budou fungovat i další místa v divadle. V loňské nedokončené sezoně kvůli koronavirové pandemii divadlo zrušilo 400 představení, na vstupenkách vrátilo 50 milionů korun.

Na setkání umělců a zaměstnanců divadla k zahájení 138. sezony v historické budově ministr Zaorálek uvedl, že divadlo si nemůže dovolit počkat, až se pandemie přežene, a pak se vrátit k práci, ale musí se pokusit fungovat i v těchto podmínkách. „Neexistuje jeden mustr, různá divadla hledají různé způsoby, jak zajistit co nejvíc zdraví herců, být ohleduplní k publiku, možná i o čem hrát v tomto čase,“ řekl.

Ministr uvedl, že v Británii jsou testy na koronavirus, které používají každé ráno. „Chci zjistit, jak jsou dostupné, a pobavit se o tom s hygieniky,“ uvedl. „Je to boj o divadlo… jde o to, kolik je lásky k divadlu a kolik v této zemi je publika, které se bez divadla nedovede obejít,“ dodal.

Zaorálek také společně s ředitelem Burianem předal Ceny pro umělce do 35 let. Při zahajovacím ceremoniálu byl rovněž do Síně slávy uveden tenorista Miroslav Švejda.

Propad 180 milionů korun

V nové sezoně se fungování divadla bude muset podřídit novým protipandemickým opatřením. „Oddělíme šatny a bufety tak, aby se jednotlivé skupiny nepotkávaly,“ uvedl ve vysílání ČT24 Burian. Podle něj má historická budova výhodu, že je architektonicky rozdělena do jednotlivých sekcí, jako jsou přízemí, balkony a galerie. „Vyznačíme divákům trasy a samostatné vstupy,“ přiblížil Burian nová pravidla s tím, že v žádném z uvedených sektorů nebude více než 500 diváků.

Národní divadlo na rozdíl od menších scén nezačalo hrát na konci minulé sezony s tím, jak se trochu uvolnila omezení a do divadel mohlo přijít nejprve 100, později 500 lidí. Podle vedení divadla to bylo ekonomicky nerentabilní. Od začátku nové sezony ale bude hrát pro plnou kapacitu svých budov.

„Zrušení rozestupů mezi řadami vítáme, neboť nám spolu se zvýšenými hygienickými opatřeními a novým logistickým režimem umožní hrát pro plnou kapacitu našich budov. Zakoupené vstupenky na další měsíce tedy platí pro všechny diváky,“ uvedl již dříve Burian.

Národní divadlo zrušilo kvůli koronaviru od března do 2. července 400 představení. Vrátilo se z 80 910 vstupenek zatím 73 630 kusů. V penězích by mělo vrátit 53,3 milionu korun, vrátilo se zatím 51 milionů.

Za březen až červen divadlu podle něj chyběly výnosy 121,3 milionu korun, odhad propadu do konce roku je 251,8 milionu korun, s úsporou by konečný propad měl podle Buriana být 180 milionů korun. „V červenci už ministerstvo kultury pokrylo ztrátu částkou 117,6 milionu korun a také nám v dřívějších lhůtách posílalo plánované dotace, takže se nestalo, že bychom neměli na výplaty,“ řekl Burian. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...