Národní muzeum probírá bitvu na Bílé hoře. Ukazuje, co bylo i co by být mohlo

Nahrávám video

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.

Multimediální zpracování bitvy, kterou se pro české země rozsekl střet protestantského a katolického směřování, umožňuje návštěvníkům, aby se se zásadní dějinnou událostí seznámili do všech podrobností. 

„Poprvé máme možnost virtuálně vidět, jak ta bitva proběhla, jak byly jednotky poskládány. Musíme si také uvědomit, že nešlo jenom o samotnou bitvu, ta trvala jen dvě hodiny, ale byla tu velká únava armád, které se přesouvaly od Rakovníka. Navíc vojsko českého povstání bylo hodně frustrované, protože dlouho nedostalo zaplaceno. Zajímavé je, že stavovská armáda už byla v takovém rozkladu, že poté nebrání Prahu, Praha otevře své brány a stavovské povstání je reálně ukončeno,“ upozorňuje autor výstavy Michal Stehlík.

Taktika vojska i kata

Multimediální projekt doplňují  ukázky dobových zbraní či vojenské taktiky. „Udělali jsme v podstatě pohled do vojenského tábora. Tehdejší armáda nebyla stálá, kupovali se žoldnéři. Rozdělena byla na pěchotu, jízdu a dělostřelectvo. Už v té době začínají dostávat velký význam palné zbraně, způsob válčení se láme z toho středověkého ke střelbě,“ popisuje Stehlík.

Z výstavy 1620. Cesta na Horu
Zdroj: Národní muzeum

Část výstavy je věnována samozřejmě i následné exekuci. Návštěvníci jsou vtaženi do vězeňské cely, která je co nejvěrnější replikou místa, kde před čtyřmi sty lety čekali odsouzení na popravu. „Z 27 pánů byli tři oběšeni a zbytek popraven setnutím. Jan Mydlář dle dokladů ztupil čtyři meče. Byl to z hlediska kata velmi únavný den, musel změnit pořadí, zhruba po jedenácti setnutých přešel k oběšeným, aby si ‚odpočinul‘,“ popisuje Stehlík.

Jak Slavatu zachránila Panna Maria

Výstava věnuje podstatný prostor i dobovému kontextu – proměnám poměrů v letech 1618 až 1621, tedy od doznívající rudolfinské doby po pobělohorské přituhování. „Zásadní je proměna náboženská, zejména po roce 1627, kdy se tvrdě rekatolizuje, odchází tisíce protestantů do exilu. Změna byla i ekonomická, dochází k obrovským konfiskacím,“ upřesňuje Stehlík.

Tehdejší zlom symbolizuje například roztržené faksimile Rudolfova majestátu, jenž potvrzoval náboženskou svobodu, ta ovšem bitvou na Bílé hoře vzala za své. K vidění je také obraz, který si kolem roku 1630 nechal namalovat Vilém Slavata, jeden z místodržících, který byl vyhozen z Pražského hradu při třetí pražské defenestraci, ale pád přežil. Na plátně ho zachraňuje Panna Marie. „To je katolický výklad defenestrace,“ podotýká Stehlík. 

Druhý život

Cesta na Horu končí odrazem bitvy a jejích následků v národním příběhu zvláště devatenáctého a dvacátého století. Takzvaný druhý život Bílé hory ilustrují ukázky z filmů, literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Ale také fiktivní meč kata Mydláře nebo originál hlavy Panny Marie z mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. 

„Na výstavě mám i alternativní dějiny. Co by kdyby. Co by se stalo, kdyby třeba Ferdinand nepopravoval a neodcházelo se do exilu nebo kdyby Jan Amos Komenský reformoval české školství,“ prozradil Stehlík.

Cestu na Horu je možné zhlédnout až do konce června příštího roku. Oficiálně ji zahájí on-line vernisáž 8. listopadu, tedy přesně čtyři sta let od bitvy, na sociálních sítích Národního muzea. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...