Národní muzeum vystavuje červeného mauritia a další poklady světové filatelie

Národní muzeum v Praze otevřelo ve své historické budově filatelistickou výstavu soukromých sběratelů nazvanou Poklady světové filatelie. Návštěvníci na ní uvidí i vzácného červeného mauritia. Výstava potrvá do 3. ledna, pokud pořadatelé získají výjimku, díky níž se bude moci na výstavu chodit i po 17. prosinci, kdy se kvůli přechodu do vyššího stupně protiepidemického systému mají muzea veřejnosti opět zavřít.

Výstavu s názvem Poklady světové filatelie pořádají Národní muzeum a Prestige Philately Club Prague ve spolupráci s nejstarším filatelistickým klubem, rakouskou Vindobonou. Raritní známky představí i nejprestižnější filatelistický klub světa Club de Monte Carlo. Hodnota všech vystavených exponátů je čtvrt miliardy korun.

Dvojice mauritiů patří mezi známky, které znají nejen filatelisté, ale ví o nich i mnoho laiků. V Praze je nyní možné vidět červeného mauritia z roku 1847. Spolu s modrou dvoupencí se staly legendami, protože právě ony poprvé ukázaly, jak může být některý unikát nedostupný.

Existuje 15 exemplářů z původního nákladu 500 kusů. „Ten, který vystavujeme, byl nalezen v korespondenci obchodníka s vínem roku 1864. Známka prošla největšími sbírkami své doby,“ řekl prezident Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl.

Český filatelista vlastní hned několik mauritiů

Před několika lety známku získal český filatelista a investor, který ji zapůjčil pořadatelům výstavy. Její hodnota se odhaduje na 20 milionů korun. Sběratel, který zatím chce zůstat v utajení, má ve sbírce i vzácnějšího a dražšího modrého mauritia a ještě další dva exempláře červeného mauritia. „Vytvořil tak uskupení slavných mauritiů, které je dnes největší na světě, britská královna má jen dva exempláře. Cena tohoto konvolutu je přes 200 milionů korun,“ doplnil Mádl.

Ačkoliv je mauritius asi nejznámější koloniální známkou, nebyl úplně tou první. Tou je Lady McLeod vydaná už v dubnu 1847 na ostrově Trinidad a nyní bude také na této výstavě k vidění. Absolutní prvenství ve světě poštovních známek pak připadá známce Penny Black, která spatřila světlo světa v roce 1840. Na výstavě bude možné si prohlédnout rekonstrukci jejího archu.

Výstava představuje i další rarity

Mezi vystavovanými raritami je také třeba úplně první dopis přepravený pravidelnou poštou v 16. století, první novinové známky světa či unikáty přetisků Pošta československá 1919.

Vstupné na výstavu je ve středu a ve čtvrtek 200 korun v rámci vstupenky do celého muzea. Po případném udělení výjimky se vstupné upraví. Zatím na výstavě platí současná opatření, podle nichž může být kapacita prostor využita z jedné čtvrtiny. V případě udělení výjimky se hygienická opatření ještě zpřísní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...