Nejen měsíce na orloji. Národní galerie odkrývá vrstvy Josefa Mánesa

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Výstavě předcházel několikaletý restaurátorský výzkum. Pomocí zkoumání obrazů infračerveným světlem mohl restaurátorský tým porovnávat Mánesovy malířské techniky. „V první umělecké fázi byl viditelný vliv akademie, jeho otce Antonína Mánesa a učitele Františka Tkadlíka. Postupně se však osamostatňoval a došel až k jakési nadčasovosti,“ uvedla restaurátorka Hana Bilavčíková.

Tajemná Josefina

Odkrývat příběhy pod tahy štětcem mohou i návštěvníci. Například na obrazu Josefina z roku 1855. Portrét neznámé ženy s odhalenými ňadry a rozpuštěnými vlasy visel v Mánesově ateliéru. Totožnost neznámé je předmětem dohadů. Modelem mu mohla stát moravská herečka, benátská operní zpěvačka či služka, s níž měl nemanželskou dceru. Ale také mohlo jít o zpodobnění ideálu krásy, případně milenky.

Kdo je žena na obraze, zůstává tajemstvím, ne všechna si ale díky moderním prostředkům může nechat pro sebe. „V průzkumu infračervenou reflektografií vidíme podkresbu, například jak byl původně navržený účes,“ upozorňuje návštěvníky kurátorka Veronika Hulíková.

S Josefinou sousedí Švadlenka, a to hned ve třech vyhotoveních. Dokládá, že když Mánesa některé téma zaujalo, neustále ho rozpracovával, aby našel správnou kompozici.

Josef Mánes / Josefina, 1855
Zdroj: NGP

Problémy s orlojem

Josef Mánes je znám především jako autor kalendářní desky staroměstského orloje. Originál je na výstavě k vidění. Měsíčník pro tehdy obnovený orloj vytvořil Mánes v roce 1866. Už od konce devatenáctého století ale na věži visí kopie, aby původní dílo netrpělo vlivem počasí.

V roce 2018 vytvořil novou kopii malíř a restaurátor Stanislav Jirčík, na jeho provedení podal stížnost Památkové inspekci člen Klubu Za starou Prahu Milan Patka.

Podle následně zveřejněných snímků se nová kopie v řadě detailů liší od originálu. Jirčík třeba výrazně pozměnil podobu některých postav. Jirčík se hájil tím, že měl udělat takzvanou technologickou kopii, kdy není úkolem vytvořit věrnou kopii původního díla.

Mánesovský mýtus

Kromě kalendária na orloji byly Mánesovy práce široké veřejnosti téměř neznámé. Na vině byla jeho angažovanost v národním hnutí i to, že svá díla nikde nevystavoval. „Určitou roli hrála jeho vlastní nepraktičnost a neochota přizpůsobovat se tomu, co se po něm chtělo,“ dodává kurátorka Markéta Dlábková.

Mánesovu tvorbu vyzdvihly zejména následující generace, nejprve ta Národního divadla, posléze si jeho jméno vypůjčil spolek umělců obracejících se k novým výtvarným směrům, ještě později posloužil socialistickému realismu. I tento „mánesovský mýtus“ výstava reflektuje.

Cílem Národní galerie Praha bylo Josefa Mánesa ukázat moderně. „Soustředíme se na české umění, na věci, které za nás nikdo neudělá, protože jako Národní galerie máme tu sbírku,“ podotýká generální ředitelka galerie Alicja Knastová.

Nahrávám video

Ke komplexnějšímu pochopení Josefa Mánesa by měly posloužit i vystavené dobové texty a fotografie, osobní korespondence, zároveň i díla současných umělců jak českých, tak zahraničních. Originály dopisů psaných přímo Josefem Mánesem zůstanou ale vystaveny pouze první měsíc. Kvůli náročnosti podmínek, ve kterých musí být uchovávány, pak budou nahrazeny faksimiliemi.

Výstava umístěná do Valdštejnské jízdárny představuje více než čtyři stovky exponátů shromážděných z více než dvou desítek veřejných institucí a také soukromých sbírek. K vidění bude do poloviny července, po prázdninách Mánesa ve Valdštejnské jízdárně vystřídá barokní portrétista Petr Brandl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...