Nejen pro fajnový lidi. Struny podzimu vedou k nezařaditelné Lauře Mvula i Jiřímu Suchému

Nahrávám video

Deset koncertů od klasiky až po hip hop nabízí program letošních Strun podzimu. Třiadvacátý ročník hudebního festivalu zve do Prahy na multižánrový repertoár od 15. října do 15. listopadu. „Struny podzimu přivážejí umělce, které jiné festivaly nepřivezou, protože jsou nezařaditelní,“ říká prezident přehlídky Marek Vrabec. Konkrétní hosty představil v rozhovoru.

Kdo festival zahájí?
Festival zahájí velmi charismatická britská umělkyně Laura Mvula, která vystoupí v Praze vůbec poprvé. Proslavila se tím, že se luxusně pohybuje jak ve světě klasické hudby, tak ve světě popu. A právě tuto úžasnou směs představí, vystoupí s Filharmonií Brno a také s jazzovou skupinou, kterou jsme pro tento účel sestavili.  

Pro Struny podzimu je charakteristické, že přiváží umělce, které jiné festivaly nepřivezou, právě proto, že jsou nezařaditelní nebo se současně pohybují v různých hudebních žánrech. To je i případ Laury Mvuly. Je výrazně ovlivněna R&B a soulem, ale vystupovala i s Londýnským symfonickým orchestrem. 

O jaké koncerty letošního ročníku je největší zájem?
Vyprodaný už je recitál Jiřího Suchého, což bude zřejmě velmi památný koncert. Inspirovali jsme se slavným televizním Recitalem 64 v režii Jána Roháče a jeho černobílou, šachovnicovou estetikou. Uvedeme Jiřího Suchého v Rudolfinu, v duchu motta Jiřího Šlitra: „Musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piano, a potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi.“ Vyprodán je také koncert Freda Hersche, aristokrata jazzového klavíru.

Na jaké všechny hudebníky a kam mohou návštěvníci Strun podzimu zajít?
Na závěrečném koncertě v Lucerně vystoupí legendy hip hopu De La Soul. Podíváme se také do nového sálu DOX+, kde provedeme dílo Michaela Gordona, soudobého newyorského skladatele, který osobně uvede své zásadní opusy. Kousek dál v La Fabrice vystoupí smyčcové kvarteto Jack Quartet a provede kompletní Xenakisův smyčcový kvartet, což je sama o sobě neslýchaná událost, protože Xenakisovo dílo je prostě pozoruhodné. 

Program doplňují dva doprovodné minifestivaly: Struny ve filmu a Týden americké hudby.
Struny ve filmu zahrnují hudební filmy, dokumenty a archivy České televize. Představujeme hudbu umělců, kteří jsou nějakým způsobem spřízněni s festivalem, a optikou hudby nahlížíme i filmovou tvorbu. Uvedeme třeba dokumenty o Milesi Davisovi nebo Jiřím Bártovi, který letos také zahraje bachovský recitál. Z archivů ČT promítneme zmíněný Recital 64 Jiřího Suchého nebo dokument o Zdeňku Liškovi. Večery patří celovečerním filmům jako Marketa Lazarová a dalším snímkům s hudbou významných skladatelů, kteří se na festivalu objevili. 

Proč jste si pro druhý doprovodný program zvolili zrovna americkou hudbu?
Tento program věnujeme třicátému výročí svobody, a protože amerického ducha hudby považujeme za velmi svobodného, vzdáváme hold zakladatelům současné americké hudby. Od Johna Cage přes Stevea Reicha a Philipa Glasse až po premiéry současných skladeb.

Textový přepis rozhovoru byl redakčně upraven. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...