Nejlepší komiks roku 2020 je Bez vlasů. Signalizuje rostoucí zájem o autobiografické příběhy

I v předcházejících ročnících uspěly výrazné solitérky jako Lucie Lomová, Lela Geislerová nebo Toy_Box, ten čtrnáctý je ale podle poroty v počtu ženských autorek přelomový. Kreslířky byly nominovány ve všech devíti kategoriích, ve čtyřech si odnesly cenu.

Důležité je o tom mluvit

Ve vítězné komiksové knize Bez vlasů se Tereza Drahoňovská se čtenáři podělila o svůj život s alopecií, jejímž průvodním jevem je mimo jiné právě vypadávání vlasů. „Ze začátku mi byla jakákoliv pozornost hodně nepříjemná, ale časem, jak jsem se s nemocí vyrovnávala, jsem začala cítit, že je důležité o ní mluvit,“ vysvětluje autorka, co ji přivedlo ke zveřejnění osobního příběhu.

Podle poroty zachycuje své postupné vyrovnání se s onemocněním upřímně a se snahou pomoci těm, kteří řeší podobné potíže. Drahoňovská o sobě vypráví v kresbách Štěpánky Jislové. „Je tam spousta těžkých témat, ale zároveň jsou reálné životní epizody místy hodně vtipné. Takže jsem se snažila najít styl kresby, který by obstál i ve vážnějších chvílích, ale zároveň by to dokázal předat tak nějak lehce,“ popisuje kreslířka. 

Češi si všimli autobiografických komiksů

Podle Pavla Mandyse zaujal komiks Bez vlasů právě svou autobiografičností. „Letošní ročník osobně laděných komiksů přinesl docela hodně. To, co se v evropském nebo americkém komiksu děje deset patnáct let, letos docela silně proniklo i do toho českého,“ domnívá se. 

Z oceněných tvůrců část svého vlastního komiksu prožil také výtvarník a kreslíř Jiří Franta. Hrdinou existenciálního komiksového alba Singl je pražský třicátník, který zrovna přišel o dlouhodobou přítelkyni. 

Zájem o minulost trvá

Nejlepší krátký komiks loni vytvořila Kateřina Čupová. Mladá kreslířka byla nominována v této kategorii i za melancholickou pohádku Pařez, cenu Muriel si ale odnáší za Druhý břeh z antologie Odvaha je volba, jež vznikla podle scénáře Marka Steiningera. Obsahuje celkem sedm komiksových povídek o skautské historii. 

Témata z české minulosti se podle Mandyse v komiksových příbězích objevují často. Spadá k nim i Rváčov 1 o novovontském hnutí, jenž letos obdržel cenu za nejlepší scénář. Ten napsal Džian Baban (do kresby ho převedl Richard Fischer).

Mandys upozorňuje, že Rváčov se z obvyklého zpracování tuzemských dějin vymyká. „Je sice založený na historickém pozadí, ale jde o fiktivní příběh,“ upřesnil. „Vychází z tvorby Jaroslava Foglara a toho, jak jeho tvorba v pozdějších letech ožívala ve skutečném životě kluků.“

Tvorba pro děti nabírá druhý dech

Uplynulý rok by Mandys zhodnotil jako rok komiksu spíše pro dospělejší čtenáře. „Zjevně se český komiks v tomto směru emancipuje. Zejména komiksy, které vycházejí knižně,“ podotýká. Zároveň si prý všímá, že druhý dech nabírá i tvorba pro děti, zejména ta časopisecká. 

Porota cen Muriel v tvorbě pro mladší čtenáře ocenila například stripy Mourrison. Dobrodružství stejnojmenného kocoura kreslí Lukáš Fibrich pro časopis ABC už téměř dvě desetiletí. Nejlepší komiks pro děti je pak dílem Petra Kopla. Příhody čarodějnic Morgavsy a Morgany původně vycházely jako součásti měsíčníků Čtyřlístek. 

Ve stejné kategorii byl nominován také nový příběh této komiksové čtveřice, pod nímž není poprvé jako výtvarník podepsán Jaroslav Němeček, ale Dan Černý, který si napsal i scénář. Cenu sice nakonec nezískal, podle Mandyse jde každopádně o pozoruhodný počin. „Je to oživení čtyřlístkovské produkce a porota trochu doufá, že to není jediný takový pokus,“ říká.

Předávání cen Muriel za rok 2020 lze ze záznamu zhlédnout na webu ČT art.