Nejsem na tom tak špatně, ale nemůžu psát, svěřil se Rushdie v prvním rozhovoru od napadení

„Mám štěstí,“ konstatoval Salman Rushdie v prvním rozhovoru, který poskytl od srpnového napadení. Britský spisovatel indického původu tehdy utrpěl bodná zranění krku a trupu. Cítí prý ohromnou vděčnost, že přežil, svěřil se časopisu The New Yorker. Zároveň ale popsal fyzické a psychické následky útoku, včetně toho, jak je pro něj nyní obtížné psát.

Pětasedmdesátiletý Rushdie byl pobodán loni začátkem srpna v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution na západě amerického státu New York, kde se měl účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu.

V souvislosti s pokusem o atentát, při němž byl zraněn i moderátor rozhovoru, úřady zatkly čtyřiadvacetiletého muže a obvinily jej z napadení a pokusu o vraždu. Podezřelý vinu popřel.

„Už mi bylo i lépe. Vzhledem k tomu, co se stalo, na tom ale nejsem tak špatně,“ řekl Rushdie v rozhovoru. Po útoku strávil šest týdnů v nemocnici a nevidí na jedno oko. „Velká zranění jsou v podstatě zahojená. Mám cit v palci a ukazováčku a ve spodní polovině dlaně,“ dodal s tím, že podstupuje rehabilitace, avšak psát na počítači je pro něj obtížné, protože v některých konečcích prstů nemá cit.

„Jsem schopen vstát a chodit. Když říkám, že jsem v pořádku, myslím tím, že jsou části mého těla, které vyžadují neustálé kontroly,“ poznamenal Rushdie. Doplnil, že na něm napadení zanechalo psychické jizvy. Mluvil také o posttraumatické stresové poruše. „Zjistil jsem, že je velmi obtížné psát. Sednu si, abych psal, a nic se neděje. Píšu, ale je to směs prázdna a braku, věcí, které napíšu a pak druhý den smažu,“ uvedl.

Podcenil jsem svou bezpečnost? ptá se Rushdie

Rushdie rovněž přiznal, že musel přehodnotit svůj přístup k bezpečnosti. V roce 1989 íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní vydal pokyn, takzvanou fatvu, k zabití Rushdieho za román Satanské verše. Část muslimů tuto knihu považuje za urážku islámu.

Rushdie se kvůli fatvě léta musel mnohokrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Přestože se íránská vláda od tohoto postoje distancovala, fatva je podle konzervativního výkladu stále platná.

Novinář David Remnick, který s Rushdiem rozhodl vedl, se spisovatele zeptal, zda si myslí, že měl po přestěhování do New Yorku v roce 2000 více dbát na svou bezpečnost, když předtím žil dlouho v ústraní. „Tuto otázku si pokládám a neznám na ni odpověď,“ odpověděl Rushdie. „Měl jsem přece více než dvacet let života. Takže je to chyba? Také jsem napsal spoustu knih,“ připomněl.

Život zajímavější než knihy

Odvedení pozornosti od útoku si slibuje i od nového románu, i když příliš nevěří, že se to povede. „Doufám, že by to mohlo do jisté míry změnit téma. Vždycky jsem si myslel, že mé knihy jsou zajímavější než můj život,“ řekl. „Bohužel se zdá, že svět s tím nesouhlasí.“

Rushdieho nejnovější román Victory City vyjde tento týden a byl dokončen krátce před útokem. Podle nakladatelství Penguin Random House jde o ságu, která pojednává o lásce, dobrodružství a mýtu, a zejména o zrodu a pádu města, které pomůže stvořit hrdinka jménem Pampa Kampana, do níž se vtělí její jmenovkyně, bohyně Pampa.

„Vždycky jsem se velmi snažil nepřijímat roli oběti,“ podotkl Rushdie. „Pak sedíte a říkáte si: někdo do mě zapíchl nůž! Jsem to ale chudák… Což si někdy říkám.“ Dodal, že si nepřeje, aby si to mysleli čtenáři jeho nové knihy. „Chci, aby je příběh zaujal a nechali se jím unést,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...