Nejsme malé děti, rizika bychom uhlídali i bez direktiv od státu, říká předseda Asociace divadel

Z nařízení vlády se od pondělí na dva týdny zavřou mimo jiné divadla. Už nyní přitom mohou hrát značně omezeně. V hledišti smí zasednout nejvýše pět set lidí, zakázány jsou inscenace, v nichž převažuje zpěv, jako opery a muzikály. Další opatření jsou pro provozovatele i umělce zatěžující, shodují se oslovení zástupci divadelní scény. Tím spíše, že se uzavření může protáhnout, přestože se divadla z hlediska šíření pandemie označovala za bezpečná.

„Neskrýváme, že jsme zaskočeni, protože jsme byli ubezpečováni, že diváci v sále jsou v bezpečí, že nedošlo k žádnému markantnímu přenosu mezi diváky,“ podivuje se nad rozhodnutím vlády ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který je zároveň předsedou Asociace profesionálních divadel.

Divadla nejsou riziková, uváděli politici i hygiena

Že divadla nepatří k rizikovým místům, potvrdil například 19. září na svém Twitteru ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) s odvoláním na hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou. „V evidovaných případech z divadel apod. neeviduje hygiena žádná ohniska. Akce, kde lidé sedí, mají roušky a dodržují se základní hygienická pravidla, jsou bezpečné,“ napsal v příspěvku.

Stejně tenkrát mluvil i tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Nemyslím si třeba, že je namístě zavírat standardní divadla, protože tam, pokud lidé nosí roušku, sedí na místě, nemluví, nepijí a podobně, tak riziko přenosu nákazy je velmi malé,“ uvedl.

Předseda Asociace divadel: Chováme se disciplinovaně

Stanislav Moša podotýká, že asociace další omezení vzhledem k závažnosti situace chápe, nicméně se domnívá, že situace se dala nadále řešit jako dosud, tedy v koordinaci vedení scén a krajských hygienických stanic, kdy byly uzavírány jen jednotlivé scény z důvodu karantény.

„Nejsme malé děti a umíme se domluvit s našimi nadřízenými v kraji, ve městech, i s našimi kolegy umělci či techniky, kteří se chovají disciplinovaně a při prvních známkách respiračního problému jdou na testy. Jsme sami schopni bez vážných direktiv z úrovně státu se s tou situací srovnávat, proto nás to poslední usnesení poněkud zaskočilo,“ přiznává Moša.

Dalo se to čekat?

Naopak manažer Divadla Petra Bezruče v Ostravě Tomáš Suchánek patří k těm, kteří při plánování sezony pomysleli i na pesimistickou variantu. „Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že tady hrozí druhá vlna, tak spousta lidí, aniž chtěla, už v duchu uvažovala o tom, že se to může stát,“ domnívá se. „Takže i fermany, které jsme plánovali na tuto sezonu, s něčím takovým trochu počítají,“ dodává. 

„Ještě před deseti dny se netušilo, že v Česku bude zákaz zpěvu a přišlo to nečekaně, takže není nutné vymýšlet hypotetické koncepce,“ vidí situaci jinak ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla Martin Otava. Rozhodnutí vlády hodnotí jako často absurdní a nekoncepční.

„A když je přesvědčení nahoře, že nám stačí ve čtvrtek večer oznámit, že od příštího týdne je všechno jinak, tak zareagujeme a zařídíme, co se chce po nás udělat. Zásah do divadla je to ale samozřejmě zásadní, protože divadlo se plánuje,“ upozorňuje. 

Jako tramvaj v Praze

Problém vidí například v neustálém odkládání představení, na která si už lidé koupili vstupenky. Za šťastné také nepovažuje uzavření kulturních akcí bez výjimek. Za třísku, která při kácení kulturního lesa odlétla, pokládá například bienále Skupova Plzeň. Festival loutkového a alternativního divadla měl začít 14. října, pořadatelé ho po vyhlášení nových opatření na poslední chvíli zrušili. 

Podle Otavy ale Divadlo Alfa, které je hlavním dějištěm přehlídky, není o nic rizikovější než cesta pražskou hromadnou dopravou. „Kapacita toho divadýlka je jako jedna velká tramvaj v Praze. A ta tramvaj jede z konečné na konečnou třeba půldruhé hodiny a lidé jsou tam namačkáni. Myslím si, že v případě takových festivalů se měl zvolit jiný režim. Tam hrozí mnohem menší riziko nákazy než v tramvaji,“ myslí si.

Prezident Herecké asociace: Ještě to nekončí

Prezidentovi Herecké asociace Ondřeji Kepkovi nejvíce vadí, že k současnému radikálnímu zásahu do kultury nemuselo dojít. Přílišné uvolnění pravidel v době prázdnin považuje za zásadní podcenění situace.

„Realisté cítí, že těch čtrnáct dní není konečných, protože pokud jsem dobře poslouchal, tak teprve po deseti čtrnácti dnech začneme zjišťovat, jestli to funguje,“ obává se navíc, že další problémy kulturu ještě čekají. 

Herecká asociace na svém webu uveřejnila koncem září prohlášení, v němž varovala, že plošné uzavření scén může být likvidační. Například podle jeho slov je zhruba sedmdesát procent herců OSVČ.

Nenecháme vás na holičkách, slíbila prý vláda

Pro ostatní se určité jistoty najdou. „Obce, které jsou v převážné většině zřizovateli institucí našeho charakteru, se o divadla dobře starají, stejně tak ministerstvo kultury realizovalo záchranný balíček, který nahradil ztráty z období od 10. března do konce srpna, takže žádné z divadel nemuselo skončit z finančních důvodů,“ oceňuje Stanislav Moša.

Prozradil, že ministr kultury Zaorálek přislíbil na čtvrteční schůzce divadlům další podporu. „Byl to názor celé vlády, že nás nenechají na holičkách a že nám pomůžou jak do konce tohoto roku, protože kdoví, jestli to bude jen čtrnáct dnů, tak především v roce 2021, protože obecenstvo je znejistělé neustálými změnami,“ upřesnil. „Deklarace vlády, že nám v plné míře pomůžou, je sice uklidňující, ale neřeší všechny problémy,“ poznamenává ovšem.

„Bezpochyby je potřeba co nejrychleji vytvořit program podobný těm, které byly na jaře,“ souhlasí Ondřej Kepka. Důležité podle něho je, aby zástupci kultury byli při jednání s ministerstvem jednotní. „Abychom si řekli bez hysterie, co je potřeba udělat, aby nám co nejvíce talentovaných lidí neodešlo, jak nám radí na sociálních sítích, dělat konečně něco pořádného,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...