Německé dějiny mohly dopadnout jinak, zamýšlí se výstava. Třeba kdyby Hitler nedostal Sudety

Adolf Hitler se nemusel stát kancléřem a pád berlínské zdi mohl skončit krvavě. Výstava v Německém historickém muzeu v Berlíně ukazuje, že klíčové momenty německých, potažmo evropských dějin devatenáctého a dvacátého století nebyly jasně danou samozřejmostí, ale historie mohla kráčet i jinudy. Dokonce opačným směrem.

Autoři výstavy s podtitulem „Mohlo to také dopadnout jinak“ odmítají, že by domýšleli fiktivní historii. Jen zvažují na základě faktů možnosti, které skutečně existovaly, nicméně z různých důvodů nenastaly. „Vnímání potenciálních možností nám ještě lépe umožní pochopit tehdejší skutečnosti,“ míní historik Dan Diner. 

Žádné spekulace

Kurátoři tak neuvažovali třeba nad scénářem, kdy by nacistické Německo vyhrálo druhou světovou válku. „To by byla čistá spekulace,“ řekl Diner. Naopak ale podle něj nebyla vyloučena možnost prodloužení války v Evropě o několik týdnů, kdyby se nacistům podařilo před postupujícími spojenci zničit klíčový most přes Rýn v Remagenu.

Tento most má na výstavě klíčové místo, neboť jeho nezdařená likvidace urychlila konec války a možná i uchránila Německo před nasazením americké atomové bomby. Jaderné bomby nasadili Američané v Hirošimě a Nagasaki, aby donutili Japonsko kapitulovat.

Období nacismu je věnována velká část výstavy. Mimo jiné nezdařenému atentátu na Adolfa Hitlera v červenci 1944 nebo jeho nástupu k moci v roce 1933. Jako jeden z možných okamžiků, kdy odlišné rozhodnutí mohlo vést k zastavení Hitlerových mocenských ambic, uvedl Diner krizi v Sudetech. Tehdy Francie s Británií Hitlerovi ustoupily a Československo se muselo vzdát části svého pohraničního území. 

Z výstavy Mohlo to také dopadnout jinak
Zdroj: Aleš Zápotocký/ČTK

Čtrnáct alternativních scénářů

Celkem výstava návštěvníkům předkládá čtrnáct důležitých okamžiků z historie Německa. Muzeum poukazuje například na to, že poklidný pád komunistického režimu ve východním Německu nebyl předem daný, protože režim Německé demokratické republiky (NDR) obhajoval násilné potlačení protestů v Číně na pekingském náměstí.

Jako další historická zastavení muzeum zařadilo východní politiku usmíření západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, výstavbu berlínské zdi nebo nótu sovětského diktátora Josifa Stalina s návrhem sjednotit Německo jako neutrální zemi.

Návštěvníci se dozvědí také o potenciálním vývoji při vstupu Německa do první světové války nebo během meziválečné hospodářské krize. Výstavu zakončuje rok 1848 a neúspěšná snaha vytvořit z Německa spolkový stát s demokratickou ústavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...