Nestálá krychle. Museum Kampa se ohlíží za tvorbou stoletého Kolíbala

Nahrávám video

Jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků Stanislav Kolíbal letos oslaví sté narozeniny. Pražské Museum Kampa mu k jeho jubileu uspořádalo výstavu nazvanou jednoduše Stanislav Kolíbal 100. Potrvá po celý rok a vystavená díla bude muzeum průběžně obměňovat, aby výtvarníkovu tvorbu představilo co nejšířeji.

Stanislav Kolíbal svoje mládí prožil v Orlové a v Ostravě, v obklopení šachet, komínů a železáren. Právě jejich tvary výtvarníka inspirovaly. Ústředním tématem jeho kreseb a soch jsou otázky geometrie a prostoru. „Mě velice zajímala otázka krychle, ale ne krychle jako krásného tvaru, ten motiv, že něco není stálého. Stále vlastně se ubírá ke svému konci, proto se ta krychle najednou naklání a padá,“ podotýká Kolíbal k objektům vystaveným v Museu Kampa.

Zakladatelka muzea Meda Mládková se o Kolíbalovo dílo zajímala od svých prvních návštěv socialistického Československa na konci šedesátých let. Kolíbalova díla jsou zastoupena i ve sbírkách světových galerií – v New Yorku, Paříži nebo v Londýně.

Z výstavy Stanislav Kolíbal 100 v Museu Kampa
Zdroj: Museum Kampa

„Když se hovoří o tom českém poválečném umění, tak člověka napadají jména jako Mikuláš Medek nebo Adriena Šimotová a Stanislav Kolíbal, který má tu možnost, že v tvorbě pokračuje až do současnosti a dál pracuje a tvoří,“ uvedl kurátor výstavy Jan Skřivánek.

Stanislav Kolíbal se podepsal i do veřejného prostoru. Jedním z vůbec největších uměleckých děl u nás je jeho více než sto metrů dlouhá plastika u Nuselského mostu, hned vedle vchodu do metra Vyšehrad. A Kolíbalovy reliéfy se objeví i na nové lince metra D – ve stanici Nové Dvory. I tentokrát budou vycházet z jeho lásky ke geometrii. 

Narodil se 11. prosince 1925 v Orlové na Karvinsku, část života prožil v Ostravě.

Vystudoval užitou grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Antonína Strnadela a scénografii na DAMU. S Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími zakládal v roce 1960 uměleckou skupinu UB 12, jež byla v roce 1970 zakázána.

V roce 1965 zaznamenal Kolíbal úspěch, když jej vybrala porota Guggenheimova muzea v New Yorku k účasti na výstavě Sochařství 20 národů, jeho díla se poté objevila v Tokiu, v pařížském Centre Pompidou či v newyorském Muzeu moderního umění.

Od roku 1970 nesměl Kolíbal z politických důvodů v tuzemsku patnáct let vystavovat. Uchýlil se do ateliéru a zabýval se instalacemi.

Na začátku devadesátých let učil na pražské Akademii výtvarných umění. Rozsáhlou výstavou se představil v roce 2012 v Jízdárně Pražského hradu.

Kolíbal je znám také jako kreslíř, mimo jiné ilustroval pro děti Pohádky pro obě uši nebo Španělské pohádky a také První a Druhý strom pohádek z celého světa.

Za své dílo získal řadu ocenění v Česku i v cizině. V roce 2005 převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy. Je rovněž laureátem ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.

Jeho manželkou byla sochařka Vlasta Prachatická.

Z výstavy Stanislav Kolíbal a Karel Štědrý: Paralely
Zdroj: Galerie Villa Pellé/František Ortmann

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...