Nikola Šuhaj loupí a miluje v Těšínském divadle. Lupiče a vraha zromantizovala legenda

Lupič, nebo lidový hrdina, který „bohatým bral a chudým dával“? Skutečný osud podkarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje se mnohem víc blíží první z variant, nicméně kniha Ivana Olbrachta z něj udělala legendu. Představu o zbojníkovi z koločavských lesů a jeho milé Eržice ještě posílil divadelní a následně filmový muzikál Balada pro banditu. Nyní se Nikola Šuhaj vrací na jeviště v nastudování Těšínského divadla. Uvádí ho ve dvou jazykových verzích, tedy na své polské i české scéně.

Dcera Nikoly Šuhaje a Eržiky Anna Štajerová tvrdila, že na románu Ivana Olbrachta nebyl kousek pravdy. I když byla negramotná, nechala si knihu přečíst. „Všechno je to vymyšlené,“ zhodnotila literární příběh. Spisovateli, s nímž se potkala jako jedenáctileté děvče, to ale neměla za zlé, neboť se prý nechal unést příběhy, které mu místní vyprávěli.

Olbracht na Podkarpatské Rusi pobýval ve třicátých letech minulého století. Vycházel z vyprávění Nikolových současníků, jimž platil za jedno vyprávění pětadvacet korun. To byla tehdy slušná suma a leckdo byl za ni leccos ochoten říci nebo si něco vymyslet.

„Dělají z něj lupiče a vraha, ale on nic zlého neudělal, a pokud někomu něco vzal, vždy se podělil s chudými,“ tvrdívala Šuhajova dcera. Svého otce ale nikdy nepoznala, narodila se jako pohrobek až čtyři měsíce po jeho smrti. Zbojník, pravým jménem Mykola Sjuhaj, byl zavražděn spolu se svým bratrem Jurou v srpnu 1921 jejich bývalými kumpány. Opili je, umlátili sekyrami a poté se dohodli s četníky, aby tvrdili, že Šuhaje zastřelili oni.

Nahrávám video

Hrdina, který zabíjí

Kolem Nikoly vznikla legenda téměř mackbethovská. Žádná kulka mu neměla ublížit. Tento motiv přidal spisovatel Olbracht. „Zvolil si cestu se ekonomicky zajistit, zároveň se zamilovat, a ještě si stanovit, že nikoho nezabije, což se prostě povést nemůže,“ míní o hlavním hrdinovi inscenace režisér Petr Kracik.

„I dneska se vedou rozhovory o určitém hrdinství, jestli bylo vykonané, když při tom zemřeli lidé,“ dodává s narážkou, již lze vztáhnout na kontroverzní jednání bratří Mašínů. Jejich odboj proti komunistické totalitě se stal nedávno námětem dvou filmů – hraného a dokumentárního. Oba aktuálně uvádějí česká kina.

Šuhaj byl zběhem z vojenského pluku a do konce první světové války se skrýval v okolí rodné Koločavy. Po návratu do vesnice se oženil se svou milou Eržikou a rok a půl vydržel žít celkem spořádaně. Kvůli krádežím se ale dostal do hledáčku četníků, po připojení Podkarpatské Rusi k Československu v roce 1919 i těch československých. Poté, co se mu podařilo dostat se z vězení na svobodu (údajně po zabití maďarského četníka), zorganizoval kolem sebe zbojnickou skupinu.

Balada pro Banditu v Těšínském divadle
Zdroj: Těšínské divadlo

Koločavský rebel a jeho věrní si brali na mušku movité obchodníky, údajně se neštítili ani vykrádání kostelů. Když se loupeže a násilí začalo stupňovat, četníci se rozhodli k zákroku. V květnu 1921 byla za dopadení Šuhaje a jeho bratra vypsána odměna ve výši tří tisíc korun. Za takové peníze se dalo pořídit i menší hospodářství, posloužily jako dobrý motiv pro zradu.

„Myslím, že to je dobrý kluk, který má jen trochu jinak nastavené standardy,“ říká o Šuhajovi jeho představitel Tomasz Wladyslaw Przybyla. „Nemám v sobě automaticky, že bych Nikolu odsuzovala za to, co dělá, vnímám, že mu rozumím,“ dodala těšínská Eržika Barbora Sedláčková. V polském nastudování se představuje Adam Milewski a Katarzyna Kluzová.

Bestseller, který se všem nelíbil

Román Nikola Šuhaj loupežník vyšel v roce 1933 a stal se, řečeno dnešními slovy, bestsellerem. Jen do roku 1939 se dočkal jedenácti vydání. Olbracht chtěl svým vyprávěním zejména vzbudit zájem o bídný život lidí na tehdejší Podkarpatské Rusi.

Balada pro Banditu v Těšínském divadle
Zdroj: Těšínské divadlo

Kniha mu přinesla Státní cenu za literaturu a dostala se na seznam povinné četby. I když se z ní málem stalo dílo nežádoucí. „Ministerstvo vnitra doporučilo, aby kniha byla stažena a ve školách se o ní nemluvilo, protože české četnictvo je tam vykresleno trošičku jinak,“ připomněl Kracik.

Proti nesouhlasu četníků s tím, jak Šuhaje vykreslil, se Olbracht bránil připomínkou, že ke krutostem docházelo na poválečné Podkarpatské Rusi z obou stran, dopouštěla se jich loupeživá banda i orgány státní moci.

„Díváme-li se občansky, můžeme dáti četnickým orgánům klidně za pravdu, že Šuhaj byl bandita. Jenže literatura je něco jiného než bezpečnostní služba, oči umělcovy hledívají jinak než oči státních orgánů a Šuhaj z tvořící se legendy není Šuhajem z roku 1920 a 1921. Má kniha je román, a ne historická monografie, a rozumí se samo sebou, že věci v ní se neudály tak jako ve skutečnosti a osoby v knize vystupující že nejsou lidé opravdoví,“ obhajoval se Olbracht v novinovém článku.

Miroslav Donutil jako Nikola Šuhaj
Zdroj: ČT

Méně country

K Šuhajově legendě v českém prostředí přispělo divadelní zpracování Obrachtova románu. Zdramatizovaná verze pod názvem Balada pro banditu se stala v sedmdesátých letech jednou z kultovních inscenací brněnského Divadla Husa na provázku. Zásluhou dramatika Milana Uhdeho, skladatele Miloše Štědroně i hlavních představitelů Miroslava Donutila, Ivy Bittové a Bolka Polívky. Muzikál se dočkal i převedení na filmové plátno.

Písně z Balady pro banditu, jako Zabili, zabili chlapa z Koločavy nebo Ani tak nehoří, časem zlidověly. Pro Těšínské divadlo vytvořil nové hudební aranžmá skladatel Petr Hromádka. Vyzkoušel si to už pro brněnský Provázek, kde banditu před téměř dvěma dekádami znovu uvedli. Původní aranžmá vycházela z country hudby, nová hudební úprava je údernější a méně lyrická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...