Nové filmy od Polanského či Allena promítneme, rozhodli v Benátkách. Herecké hvězdy ale zastavila stávka

Bez původně očekávaných hvězd na červeném koberci začal jubilejní 80. ročník filmového festivalu v Benátkách. Americkou účast hereckých osobností totiž zkrouhla hollywoodská stávka, kvůli níž nemohou propagovat své filmy. Soutěžit však budou nové tituly režisérů Davida Finchera, Sofie Coppolové, Agnieszky Hollandové nebo Rjúsukeho Hamagučiho. Mimo soutěž festival promítne i filmy Romana Polanského a Woodyho Allena. Kvůli obviněním režisérů ze sexuálních útoků se jejich nové filmy například nedostávají do americké distribuce či na tamní festivaly.

Režisér Damien Chazelle, který letos předsedá porotě, se na úvodu festivalu objevil v tričku na podporu scenáristů. Ti už stávkují čtyři měsíce, v červenci se k nim navíc přidali i herci. Se studii a streamovacími platformami obě skupiny vyjednávají o nových kolektivních smlouvách a chtějí záruky ohledně umělé inteligence, která má potenciál kopírovat jejich práci. Podle organizátorů to chvíli vypadalo, že se na festivalu neobjeví žádné americké filmy, protože je herci sdružení v tamních odborech nemohou doprovodit. Nakonec jich pár přijede, dominovat však budou režiséři.

Chazelle, jenž natočil filmy La La Land, Whiplash či Babylon agentuře AFP sdělil, že rozumí úzkosti kolem umělé inteligence, která podle některých nahradí herce jejich digitálními avatary, některé obavy ale podle něj mohou být přehnané. „Nemyslím si, že to skutečně změní kinematografické umění. Lidé o tom mají apokalyptické představy. Souhlasím s tím, že je to velká technologická změna, jako internet nebo rádio, ale umění přežije,“ myslí si.

Umělecký šéf přehlídky Alberto Barbera řekl listu Variety, že dlouhotrvající stávka může zdržet uvedení mnoha kvalitních filmů v době, kdy se diváci po pandemické pauze začali znovu vracet do kin. „Pokud nás čekají další měsíce sporadických a vzácných premiér jen s několika magnety jako Barbie či Oppenheimer, otupí to zvyk chodit do kina a prohloubí propast mezi diváky a autorskou kinematografií,“ míní.

Čekají se kontroverze

Festival, který v minulých letech přilákal na červený koberec Joaquina Phoenixe, Lady Gaga či Timothéeho Chalameta, mělo původně zahajovat sportovní romantické drama Rivalové se Zendayou v hlavní roli, kvůli stávce se ale odsunula premiéra až na příští rok, přehlídku tak ve středu otevřel italský válečný snímek z II. světové války Comandante, který se nesetkal s příliš pozitivními prvními kritikami. Očekávání do dalších dnů jsou však velká.

Média si všimla, že festival letos uvede tři filmy od kontroverzních režisérů, od nichž se část filmového světa kvůli obviněním z různých forem sexuálního násilí odvrátila. K vidění budou díla Romana Polanského, Woodyho Allena a Luca Bessona. Umělecký šéf Barbera jejich zařazení do oficiálního programu hájil.

„Polanski je jedním z posledních velkých mistrů evropské kinematografie,“ řekl Barbera deníku The Guardian. „Před padesáti lety udělal obrovské chyby. Uznal, že je vinen, požádal oběť (Samanthu Geimerovou, pozn. red.) o odpuštění a oběť mu odpustila. Nejsem soudce, jsem filmový kritik, moje práce je posuzovat kvalitu jeho filmů. Ale samozřejmě je to velmi obtížná situace,“ sdělil Barbera.

Režisér měl v roce 1977 sexuální styk s třináctiletou dívkou. Poměr přiznal, ale ze Spojených států uprchl před oznámením výše trestu. Žije ve Francii. Devadesátiletý autor filmů Rosemary má děťátko, Čínská čtvrť či Pianista čelí i dalším obviněním ze sexuálních útoků a jeho přítomnost se na přehlídce, odkud si před čtyřmi lety odvezl Velkou cenu poroty za film Žaluji!, neočekává. Jeho černá komedie Palác ze silvestrovské oslavy ve švýcarském Gstaadu vstoupí do českých kin v prosinci.

Komu se dává prostor?

V Benátkách se kromě filmu Palác mimo soutěž představí i Zásah štěstím, padesátý snímek Woodyho Allena, který poprvé ve své kariéře točil ve francouzštině. Allena se dotkla kampaň MeToo, kdy ho jeho adoptivní dcera po letech znovu obvinila z pohlavního zneužití v době, kdy jí bylo sedm let, což režisér odmítl. Odklonila se od něj část známých hollywoodských herců, kteří v jeho snímcích tradičně hráli, on sám se soudil se společností Amazon, která vypověděla smlouvu na výrobu jeho čtyř dalších snímků a již dokončený titul Deštivý den v New Yorku se rozhodla v Americe nevydat.

Podle Barbery je Allenova pozice „zcela jiná“ než Polanského. Allen nebyl nikdy formálně obviněn a podle festivalového ředitele je „naprosto neuvěřitelné“, že „není možné jeho filmy uvést v USA.“ Na festivalu se v soutěži objeví rovněž snímek Luca Bessona DogMan, jehož obvinila ze znásilnění herečka Sand Van Royová. Francouzský nejvyšší soud letos v červnu obvinění zamítl, čímž případ ukončil. Bessona obvinili ze sexuálního obtěžování i další ženy, což filmař odmítl.

Podle aktivistky Ursuly Le Mennové z francouzské skupiny Osez le Féminisme, s níž k zahájení festivalu mluvil deník The Hollywood Reporter, právní systém jen zřídkakdy přivede pachatele před soud. „Když se píše o těchto režisérech, mělo by to zahrnovat i obvinění proti nim, a to vyváženým způsobem, který jen neopakuje argumenty obhajoby a neobviňuje oběti,“ míní. Dodává také, že by se o umělcích „nemělo přestat mluvit“, měly by ale zaznívat i hlasy obětí.

Podle akademika Andrewa Knighta, jenž v článku také mluví, by se zase neměl mediálně spojovat případ Polanského s Allenem a Bessonem, neboť první z nich je usvědčený sexuální delikvent, další dva filmaři však nebyli formálně obviněni ze zločinu. Bessonův snímek uvidí čeští diváci na konci listopadu, Allenův pak do tuzemských kin dorazí na začátku ledna příštího roku.

Hollandová: Neřeším politiku

Diváci ze soutěžních filmů letos vyhlížejí třeba nový thriller Davida Finchera Zabiják, v němž se v nájemném vrahovi v podání Michaela Fassbendera probudí svědomí, nebo Priscillu o životě manželky Elvise Presleyho, již režisérka Sofia Coppolová v narážce na jeden ze svých minulých filmů popsala jako „Marii Antoinettu v Gracelandu“. Nový film Evil Does Not Exist přiveze i japonský režisér Rjúsuke Hamaguči, jehož drama Drive My Car získalo dvě nominace na Oscara, nebo polská režisérka Agnieszka Hollandová, jejíž nový snímek Hranice je koprodukcí Polska, České republiky, Francie a Belgie.

Odehrává se na polsko-běloruské hranici, kde se protínají příběhy uprchlíků, polských aktivistů a pohraničníků. „Není to politický film, to je především lidský film. Je to film o lidech, nikoliv velkých politických mechanismech. Ony jsou v pozadí, v kontextu, ale soustředím se na člověka, který se najednou musí smířit s nemožnou volbou,“ sdělila ČT Hollandová, která film dokončovala před odjezdem do Benátek v Praze na Kavčích horách ve studiu České televize s francouzským zvukařem.

Film natáčela v rodném Polsku v okolí Varšavy. S Čechy Hollandová, někdejší studentka pražské FAMU, spolupracuje už poněkolikáté. „Doufám, že to není poslední práce, kterou tady dělám. Cítím se v Čechách dost jako doma. A pokud jde o natáčení, o filmový štáb, tak v Čechách se mi točí nejlépe. Lépe než v Polsku, lépe než v Americe, určitě lépe než v Německu. Vždy se ráda vracím a těším se na to,“ podotýká.

Režisérka se třemi nominacemi na Oscara se na festivalu v Benátkách uchází o hlavní trofej Zlatého lva potřetí. V soutěži je 23 snímků, celkem přehlídka až do 9. září uvede 82 titulů z 54 zemí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...