Od aféry Watergate po Neskutečnou Annu. Novináři a filmaři hledají cestu, jak si vzájemně prospět

Zjištění novinářů se dostanou k více lidem a filmaři se mohou inspirovat zajímavými a už hotovými příběhy. Takový závěr si slibuje první ročník summitu Floodlight od setkání investigativních žurnalistů a tvůrců spojených s filmovým a televizním průmyslem. Novináři, scenáristé či producenti se od 30. listopadu do 3. prosince sejdou v kolumbijské Cartageně. Pořádající organizace je inspirována mimo jiné Gabrielem Garcíou Margézem, jenž byl nejen spisovatelem, ale i novinářem. I bez summitu jsou ale skutečné kauzy pro hranou tvorbu zdrojem inspirace. Od aféry Watergate po Neskutečnou Annu.

Za nápadem stojí organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) propojující investigativní novináře po celém světě. Zabývala se například případem ruského právníka Sergeje Magnitského, který obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací, sám byl ale krátce nato zatčen za daňové úniky a ve vazební věznici za nevyjasněných okolností zemřel.

Poukázala také na propojení dlouholetého (a dnes už bývalého) černohorského prezidenta a premiéra Mila Djukanoviče s organizovaným zločinem. Přičiněním OCCRP vypukla rovněž aféra Panama Papers, díky níž byly odhaleny masivní daňové úniky přes daňové ráje.

Gabo jako inspirace

Spoluorganizátorem akce je Gabo Foundation, založená nobelistou a asi nejznámějším představitelem magického realismu Gabrielem Garcíou Márquezem. Sídlí právě v Cartageně de Indias a její náplní je podpora kvalitní žurnalistiky v Latinské Americe.

„Přestože se Gabo proslavil spíše jako autor magického realismu, pracoval mnoho let jako novinář. Floodlight je inspirován myšlenkou, že audiovizuální vyprávění příběhů posiluje investigativní novinařinu ve veřejném zájmu a globálně rozšiřuje dopad těchto příběhů prostřednictvím kinematografie, což je další z velkých vášní našeho zakladatele,“ uvedl pro týdeník Variety zástupce nadace Jaime Abello Banfi.

Záměrem summitu Floodlight je „pěstovat symbiózu mezi investigativní žurnalistikou a hranou filmovou tvorbou“. Organizátoři míní, že novinářům můžou nové formáty a možnosti kinematografie pomoci šířit zjištění o organizovaném zločinu a korupci, zatímco pro filmaře jsou skutečné kauzy dobrým zdrojem témat a především propracovaných příběhů.

Linie mezi pravdou a fikcí

Natáčení podle skutečných událostí ale není bez úskalí. Například článek otištěný ve francouzském měsíčníku Esquire připomíná slova reportérky Florence Aubenasové. Francouzská novinářka – která mimochodem byla během pokrývání války v Iráku unesena a několik měsíců držena v zajetí – se vyjádřila k televiznímu seriálu Une Affaire française, v němž je líčen případ vraždy čtyřletého chlapce Grégoryho z roku 1984.

„Často přebíráme skutečné příběhy, v nichž je také otázka neviny a viny, právní otázky. O tom se nedá žertovat. Mluvíme o skutečných lidech, o právním postavení, ‚jsme vinni, nebo nevinni?‘ Tam musí být poměrně jasně nakreslené červené linie,“ míní Aubenasová. I z důvodu těchto otázek se do kolumbijského summitu zapojí také právníci.

Potíže s balancem mezi faktem a fikcí a jeho vnímání těmi, kterých se týká, dokládá například seriál Neskutečná Anna (Inventing Anna), který patří k současné produkci opírající se o novinářská zjištění.

Vychází z článku v New York Magazine, v němž novinářka Jessica Presslerová rozkrývá lži Anny Delveyové (ve skutečnosti Anny Sorokinové), která si jako údajná dědička obrovského jmění naklonila newyorskou smetánku. Společnost Netflix po uvedení seriálu zažalovala bývalá přítelkyně Delveyové Rachel DeLoache Williamsová. Tvrdila, že v seriálu byla nepravdivě zobrazena jako neetická, snobská a chamtivá.

Svého „dvojníka“ má v seriálu i autorka článku Jessica Presslerová. „Nebyla to věc, kterou jsem chtěla, ale chápu impuls, proč to chtěli udělat,“ uvedla v deníku Independent. Její postava funguje prý jako „průvodce“. Ostatně nebylo to poprvé, co ji na plátně někdo ztvárnil.

Její filmovou verzi potkají diváci i ve snímku Zlatokopky (Hustlers). Vznikl na základě jiného článku této novinářky a vypráví o striptérkách, které se rozhodnou vydělat na svých klientech z Wall Street. Postavu inspirovanou Presslerovou hraje Julia Stilesová, v příběhu o podvodnici Anně pak Anna Chlumsky.

Sázka na nejistotu
Zdroj: CinemArt

Erin Brockovich

Setkání v Cartageně se má účastnit šestnáct novinářů z jedenácti zemí světa, jejich jména ale kvůli bezpečnosti organizátoři až do začátku akce tají. Kontakty a představy si předají s producenty i scenáristy se zkušenostmi z televizních projektů i hollywoodských filmů.

Dorazí třeba scenáristka dramatu Erin Brockovich Susannah Grantová. Snímek režiséra Stevena Soderbergha podle skutečného případu ponechal hrdince i její pravé jméno. Brockovichová, tehdy trojnásobná matka z Kalifornie, si získala velký respekt, když se začátkem devadesátých let pustila do sporu s plynárenskou a elektrárenskou firmou Pacific Gas and Electric Co.

Na základě úspěchu hromadné žaloby musela společnost zaplatit 333 milionů dolarů více než šesti stům obyvatelů kalifornského města Hinkley za to, že způsobila otravu vodních zdrojů šestimocným chrómem. Brockovichová se v dalších letech věnovala podobným sporům například ohledně úniků metanu či znečištění vod v Kalifornii. Ve filmu ji ztvárnila Julia Robertsová a za tuto roli získala svého prvního a zatím jediného Oscara.

Panama Papers a Neuvěřitelná

Soderbergh mimochodem o necelých dvacet let později v hraném filmu Prací automat, do něhož obsadil Meryl Streepovou či Garyho Oldmana, zpracoval už zmíněnou kauzu Panama Papers. Ta se na veřejnost dostala v roce 2016, kdy se reportéři německého deníku Süddeutsche Zeitung díky anonymnímu zdroji dostali postupně k více než jedenácti milionům dokumentů, které se týkaly zakládání společností v daňových rájích.

Za pomoci stovek kolegů a mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) pak postupně zjišťovali, jak byznys se schránkovými offshoreovými firmami funguje. Zjištění se dotýkaly fotbalové hvězdy Messiho, španělského režiséra Pedra Almodóvara či egyptského exprezidenta Husního Mubaraka.

K příběhům podle skutečné události se vrátila i scenáristka Susannah Grantová, když streamovací službě Netflix předložila scénář k seriálu Unbelievable (Neuvěřitelná). Vychází z článku, který vyšel v roce 2015 v rámci společného projektu neziskové organizace cílené na investigativní žurnalistiku ProPublica a zpravodajského The Marshall Project, který se zaměřuje na nespravedlnosti v trestní justici USA. Autoři za text obdrželi Pulitzerovu cenu. Seriál i článek zpracovává příběh mladé ženy dotlačené policisty k tomu, aby stáhla obvinění ze znásilnění.

Konec vlivných mužů

Pozvánku na summit dostal rovněž Graham Yost, jeden ze scénáristů Bratrstva neohrožených, tedy seriálu o americké 101. výsadkové divizi z druhé světové války, nebo producent Matias Mosteirín, který se podílel na vzniku dramatu The Revenant inspirovaném osudem lovce kožešin Hugha Glasse, jemuž se podařilo po napadení medvědem přežít v divočině, i když ho ostatní už skoro pohřbili.

V těchto případech jde sice o skutečné příběhy z historie, nicméně neopírající se o kauzy zviditelněné novináři. Takové má na kontě další z hostů, scenárista Charles Randolph. Je držitelem Oscara za Sázku na nejistotu podle knihy ekonomického novináře Michaela Lewise o splasknutí americké hypotéční bubliny, která miliony Američanů připravila o střechu nad hlavou, ale finančníkům, kteří vývoj na trzích očekávali, přinesla peníze.

Randolph se pustil také do Šokujícího odhalení (Bombshell). Snímek s Charlize Theronovou či Nicole Kidmanovou rozebírá obvinění Rogera Ailese, jenž vybudoval ze stanice Fox News jeden z nejvlivnějších amerických zpravodajských programů. Své křeslo byl nucen opustit poté, co ho někdejší moderátorka Gretchen Carlsonová obvinila ze sexuálního obtěžování.

Z filmu Když promluvila
Zdroj: CinemArt

Nelze nezmínit i kauzu producenta Harveyho Weinsteina. Události, které vedly k pádu vlivného muže Hollywoodu, zmapoval hraný snímek Když promluvila (She Said). Film vychází ze stejnojmenné knihy novinářek deníku New York Times Jodi Kantorové a Megan Twoheyové, které poprvé na Weinsteinovo zneužívání moci ukázaly.

Aféra Watergate změnila vnímání novinářů

Jednou z nejznámějších kauz, která otřásla americkou politikou a kterou pomohli rozkrýt novináři, je bezesporu aféra Watergate. „Vloupání do Watergate bylo jako nit čouhající z velké ponožky. A teprve když jsme za tu nit tahali dva roky, ukázalo se, že Bílý dům je centrem zločinu a korupce,“ řekl v roce 1997 na Kolumbijské univerzitě novinář Bob Woodward. Spolu s Carlem Bernsteinem tehdy jako mladí reportéři zpravodajsky kryli celou aféru.

Vyšetřování postupně odkrylo mnohé nezákonné aktivity z úřadování prezidenta Nixona – sledování a odposlouchávání osob z různých sfér či diskreditaci politických oponentů – financované z částečně ilegálních fondů. Aféra Watergate legitimizovala kontrolní roli médií v demokratické společnosti. Ve filmu ji popisují čtyřmi Oscary ověnčení Všichni prezidentovi muži. Novináře na plátně ztvárnili Dustin Hoffman a Robert Redford.

Summit Floodlight není prvním pokusem o propojení novinářů a filmařů. V roce 2020 například vydavatel francouzského časopisu Society uzavřel dohodu se společností Federation Entertainment, že bude spolufinancovat a adaptovat zjištění novinářů pro filmové plátno.

Žurnalisté se už podíleli na seriálu o Xavierovi Dupontovi de Ligonnès, podezřelého z vraždy své ženy a dětí. K tragédii došlo v roce 2011, Dupont je stále hledaný. Snímek o tomto případu byl dokumentární, v možnostech spolupráce je podle vyjádření vydavatele novin Francka Anneseho pro Le Monde ale i hraná adaptace investigativních textů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...