Od Destinnové po Koženou. České primadony z MET se sešly na výstavě v New Yorku

Metropolitní opera v New Yorku, zkráceně označovaná MET, patří k nejvýznamnějším divadelním scénám na světě. Vystupovat zde je vnímáno jako prestižní. Výstava Národního muzea v Galerii Českého centra v New Yorku, nazvaná České primadony v MET opeře, připomíná prostřednictvím kostýmů ze sbírek obou institucí stopy českých pěvkyň. Mnohdy se zasloužily o uvedení českých oper na americkém jevišti.

Když posledního listopadu roku 1906 uváděla Metropolitní opera Wagnerova Tannhäusera, v obsazení byl uváděn mimo jiné Carl Burrian, tedy tenorista Karel Burian, který si coby český pěvec zapsal prvenství na jevišti slavného operního domu. A to více než čtvrtstoletí po otevření. Následovala ho řada jeho kolegů a kolegyň, o dva roky později si prvenství mezi pěvkyněmi připsala Emilie Paulina Jindřiška Kittlová alias Ema Destinnová.

Destinnová pomohla Prodané nevěstě

Debutovala v roli otrokyně Aidy ve stejnojmenném Verdiho kusu. Na vrcholu se zde Destinnová držela osm sezon, hvězdnou dvojici vytvořila s Enrikem Carusem. Ve světě úspěšná vlastenka se mimo jiné zasadila o uvedení Prodané nevěsty, ačkoliv v německém překladu, a zhostila se role Mařenky pod taktovkou dalšího českého rodáka Gustava Mahlera.

Ze zámoří se Destinnová vracela do Prahy a od roku 1914 do svého zámečku ve Stráži nad Nežárkou. Právě tady byla nucena strávit zbytek první světové války poté, co úřady umělkyni v roce 1916 obvinily z protistátní činnosti a odebraly jí pas. Bohužel tím vlastně ukončily i její hvězdnou kariéru, protože po skončení konfliktu se už Destinnové na předchozí zahraniční úspěchy navázat nepodařilo.

Z pěvkyň s kořeny v českých zemích vystřídala Destinnovou ve dvacátých letech v MET sopranistka Maria Jeritza, narozená ovšem v Brně jako Marie Jedličková. Pro její silný hlas se jí přezdívalo Moravian Thunderbolt, tedy moravské hromobití. K americké premiéře napomohla opeře Její pastorkyňa od svého krajana Leoše Janáčka. Maria Müller, dcera mlynáře z Terezína, zase hrála hlavní úlohu při premiéře české opery Švanda dudák Jaromíra Weinbergera.

Kostým od Podolské v MET

Z rolí Jarmily Novotné připomene výstava Violettu v La traviatě prostřednictvím kostýmu, který si pěvkyně nechala ušít ve vyhlášeném pražském salonu Hany Podolské. Verdiho operu uvedla MET v roce 1940 – o rok dříve, v době, kdy nacistické Německo začalo válcovat Evropu, emigrovala Novotná do Ameriky. Ve Spojených státech také zemřela, místo posledního odpočinku ale našla v Litni na Berounsku, v rodinné hrobce svého manžela ze šlechtického rodu Daubků.

V poválečných dekádách a před pádem železné opony účinkovaly v MET Ludmila Dvořáková a Eva Randová, obě se našly převážně ve wagnerovských rolích. S premiérami českých oper na této scéně je spojena výrazná sopranistka Gabriela Beňačková, kterou výstava v New Yorku také zmiňuje, byť je Slovenka. Na slavné scéně se začátkem devadesátých let stala první představitelkou Dvořákovy Rusalky, ale také první Janáčkovou Káťou Kabanovou.

Poslední je Kožená

Z dosud aktivních pěvkyň vystupovaly po začátku milénia v Metropolitní opeře Eva Urbanová například v roli Cizí kněžny ve Dvořákově Rusalce a nejnověji Magdalena Kožená. „Publikum se mi zdálo být příznivě nakloněno. Pro každého operního zpěváka to hodně znamená, je to krásný pocit,“ podělila se o své dojmy po debutu v Mozartově Figarově svatbě.  

„České primadony v MET opeře ukazují úspěchy našich nejlepších operních zpěvaček, které svým pěveckým uměním dokázaly dobýt jednu z nejvyšších met a prezentovat hudbu významných českých i světových skladatelů divákům Metropolitní opery,“ shrnul ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Výstava, připravená ve spolupráci s Českým centrem, zůstane otevřena do 23. června.

Původní verze textu obsahovala nesprávné místo konání výstavy. Za chybu se omlouváme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...