Od love story k politickému dramatu. Marie Terezie válčí nejen o manžela

Nahrávám video

Natáčení dalších dílů filmové minisérie Marie Terezie je za polovinou. Štáb koprodukčního projektu, na kterém se podílí i Česká televize, se v těchto dnech přesunul do brněnského Mahenova divadla. Děj se odehrává v letech 1741 až 1745, během válek o rakouské dědictví. Objeví se v něm řada nových postav i herců, a to včetně představitelky titulní hrdinky.

Po dotočení scén na jižní Moravě se početná výprava v čele s režisérem Robertem Dornhelmem představí i návštěvníkům karlovarského filmového festivalu. Besedy v Domě ČT na Divadelním náměstí se v neděli 30. června v 17 hodin zúčastní i Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová, David Švehlík, Tatiana Pauhofová nebo nová představitelka titulní role Stefanie Reinspergerová.

„Ráda ztvárňuji komplikované postavy, které mají své špatné stránky, přesto se do nich snažíte zamilovat. To je pro mě ta největší výzva u této postavy,“ vysvětluje rakouská herečka přijetí role Marie Terezie. V ní nahradila o čtyři roky mladší krajanku Marii-Luisu Stockingerovou.

Válka o habsburské dědictví

Jedna z nejvýraznějších ženských postav evropské historie se v novém pokračování ocitá v nebezpečí. Hrozí, že prohraje nejen válku o habsburské dědictví, ale i bitvu o osud svého manželství. Její manžel, úspěšný obchodník František I. Štěpán Lotrinský, kterého opět ztvárňuje Vojtěch Kotek, své ženě slíbí, že bude její válku financovat, ale musí se uchylovat k čím dál riskantnějším a problematičtějším způsobům zajišťování peněz.

Lenka Vlasáková a Tatiana Pauhofová
Zdroj: ČT

Tyto události spustí manželskou krizi provázenou žárlivostí a nevěrami, stejně jako ukvapenými kroky Marie ve válečném úsilí. „Tentokrát bude mít František Štěpán ještě větší roli. Více se projeví jeho obchodní zručnost a stane se také slušným hráčem na politickém poli. Myslím, že žánrově se minisérie posune od love story směrem k politickému dramatu,“ prozrazuje Vojtěch Kotek.

K natáčení se tvůrci vrátili po dvou letech. Pokračování vznikající opět v mezinárodní koprodukci naváže na konec druhé epizody, kdy se Marie Terezie stala královnou uherskou. Děj dvou nových dílů tentokrát směřuje k usednutí na český trůn. Divákům známé postavy jsou doplněny o nové, v souladu s historickou realitou.

„Každý den sleduji nové denní práce a mám z nich velmi dobrý pocit. Nové díly jsou o něco temnější a dramatičtější, válka a její důsledky pronikají až do osobního života Marie a Františka. Zároveň však zachováváme oblíbené prvky prvních dvou dílů – lásku, humor i politikaření habsburského dvora,“ říká ředitel vývoje pořadů a programových formátů Jan Maxa, který bude také hostem besedy v Domě ČT.

Filmaři mají za sebou už 29 natáčecích dní. Děj se odehrává také na zámku v Jaroslavicích, u vodního mlýna ve Slupi na Znojemsku nebo ve Valticích. Poslední klapka má padnout 23. července.

Zuzana Stivínová
Zdroj: ČT

Středoevropský úspěch

První dva díly Marie Terezie byly dosud největší koprodukcí České televize. Námět i scénář vzešel od České televize a film navíc vznikl pod jejím producentským vedením. Minisérii Marie Terezie si v Česku nenechaly ujít více než dva miliony diváků a v Rakousku se dokonce oba díly dostaly mezi pět nejúspěšnějších snímků z dílny ORF za posledních sedm let. Práva na vysílání koupila také francouzská stanice Arte.

„Zřídkakdy se stává, že film uspěje v tolika zemích. Je to výjimečný projekt, který se těšil divácké oblibě nejen v Česku a v Rakousku, ale i v Maďarsku, na Slovensku a ve Francii,“ uzavírá režisér Robert Dornhelm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...