Od Wolgemuta po Vasarelyho. V Olomouci vystavují 500 let grafiky

Muzeum umění Olomouc nechává návštěvníky nahlédnout do své sbírky grafik. Připravilo proto dvojitou výstavu: v části Art&Print představuje takzvanou starou grafiku, pod názvem Post.Print zase shromáždilo díla dvacátého a jednadvacátého století.

K nejstarším vystaveným dílům patří dřevořezy Michaela Wolgemuta, které tento významný malíř a grafik vytvořil pro německého lékaře a sběratele Hartmanna Schelda. Jeho kronika z roku 1493 pojednává o dějinách světa, včetně představ o jeho budoucnosti a konci. Obsahuje mimo jiné vyobrazení vybraných měst, včetně nejstaršího známého pohledu na Prahu.

Grafika se totiž využívala nejprve především k zaznamenání informací o historii či kultuře a jejich šíření, brzy ale začala být sama vnímána i jako umělecké dílo. Historický či filozofický kontext je v grafickém umění stále znát.

Naše sbírka (grafiky) je jednou z nejbohatších. Ukazuje úchvatnou pestrost umění, respektive toho, co to vůbec umění znamená.
Barbora Kundračíková
kurátorka

„Na vybraných exponátech vyprávíme příběh grafiky v průběhu jejího historického vývoje i širokou škálu jejich výtvarných, námětových i funkčních podob. Jsou zde tak zastoupeny ilustrace, autorské tisky i reprodukční a užitá grafika. Z hlediska námětů alegorické i náboženské tisky, portréty, architektura, krajina, žánr i satira,“ vyjmenovává kurátorka Helena Zápalková, co návštěvníci najdou v části Art&Print. 

Svými díly jsou zde prezentování například Jacques Callot, Aegidius Sadeler, Václav Hollar, Giovanni Battista Piranesi, Antonín Mánes či Julius Mařák. V části Post.Print, vymezené pro moderní a současné umění, si je možné prohlížet tvorbu Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové či Victora Vasarelyho.

S grafikou a jejími proměnami za více než pět set let se zájemci mohou v Olomouci seznamovat až do začátku března příštího roku. A to v přítmí – grafické listy totiž mohou být vystaveny světlu jen po omezenou dobu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...