Od začátků po destrukci. Fotograf Koudelka se rozpůlil na dvě výstavy

Fotograf Josef Koudelka se rozhodl věnovat státu své celoživotní dílo. Pražskému Uměleckoprůmyslovému muzeu tak v depozitáři přibude přes sedm set jeho fotografií. Muzeum z části z nich připravilo výstavní retrospektivu Návraty k autorovým osmdesátinám. Národní galerie zároveň vystavila soubor Koudelkových snímků vytvořených na zakázku Vatikánu.

Nejslavnějším Koudelkovým souborem jsou snímky invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Záběry pořízené v Praze tehdy propašoval na Západ a v zahraničním tisku publikoval pod iniciály PP, tedy pražský fotograf. Později za ně získal mezinárodní cenu.  

„Přes jednu noc se lidi najednou dokážou naprosto změnit. Nebylo důležitý, kdo byl starý, kdo mladý, nebylo důležitý, jestli byl někdo intelektuál nebo dělník. Rusi přijeli, obrovská armáda je tady a chtěli nám vzít něco, co my jsme si chtěli podržet,“ popisoval fotograf tehdejší atmosféru v dokumentu Aleše Kisila.

Víc než doma je Koudelka slavný v zahraničí. Deset let žil v exilu ve Velké Británii, teď se usadil ve Francii. Do Česka se vrací jen občas. Výstavní Návraty připomínají i další významné cykly jeho tvorby: Začátky, Experimenty či Exily. Po emigraci Koudelka fotil války, romské osady i divadlo. Na místa se prý opakovaně vrací, aby vystihl ten správný moment.

Nahrávám video

Destrukce pro Vatikán

V posledních letech dokumentuje především vliv člověka na současnou krajinu. K tomuto tématu už vydal patnáct publikací, vybral si ho i poté, co byl Vatikánskými muzei osloven, zda by nevytvořil snímky na první prezentaci Svatého stolce na bienále v Benátkách v roce 2013.

Spolu s dalšími dvěma umělci měl za úkol ztvárnit témata inspirovaná knihou Genesis. Koudelkův soubor De-creazione tvoří velkoformátové fotografie, panoramatické mají téměř tři metry na šířku.

Josef Koudelka: Izrael-Palestina, 2009 (ze souboru De-creazione)
Zdroj: © Josef Koudelka / Magnum Photos/Národní galerie v Praze

Zachytil na nich destrukci - vyplývající z protikladu člověka a přírody, z válečných konfliktů a také způsobenou přírodními katastrofami, které nás ovlivňovaly po staletí. Právě čas hraje na Koudelkových snímcích důležitou roli, včetně mementa, že to, co člověk stvořil, jednou zanikne.

Jeho dvě pražské výstavy ale hned tak neskončí; obě potrvají do 23. září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...