Od želvušky po plejtváka. Národní muzeum vypráví Zázraky evoluce

Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.

Expozice, jejíž příprava zabrala pět let a podle ředitele Michala Lukeše se inspirovala i v zahraničí, chce návštěvníkům ukázat obyvatele světa zvířat v jejich přirozeném prostředí a pohybu, ne jako exempláře v policích a regálech. Například část zaměřená na podvodní život má evokovat procházku po mořském dně.

Nevystavujeme jenom zvířata, vystavujeme ohromný příběh zvířecí říše, to znamená, jakým způsobem se zvířata vyvíjela, jakým způsobem v přírodě žijí, jaké mají zajímavosti. Vtahujeme návštěvníky do děje, neukazujeme jen staticky.
Michal Lukeš
generální ředitel Národního muzea

V šesti sálech představují Zázraky evoluce pestrost bezobratlých, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců. Expozice je sestavena jak ze skutečných zvířat (některá pocházejí dokonce z původních sbírek z devatenáctého století), tak z modelů, často v životních velikostech.

„Devadesát pět procent zvířat pochází ze zoologických zahrad, z úhynů, což je někdy na zvířatech poznat, například když vidíte lva, který je velmi dobře stavěný, zatímco v přírodě by byl hubenější,“ doplnil ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.

Plejtvák s protézou

Největším muzejním zvířetem je plejtvák myšok, jehož kostra se rozpíná do více než dvaadvaceti metrů na délku. Je zavěšená v části nazvané Ovládnutí světa, v níž jsou shromážděni velcí savci.

„V létě roku 1892 byla do novostavby Národního muzea z Českého průmyslového muzea v domě U Halánků převezena kostra velryby – plejtváka myšoka. Od toho momentu se začala psát historie přírodovědeckých expozic muzea a velryba se stala jedním z nejznámějších exponátů a také symbolem naší instituce,“ připomíná Michal Lukeš. Prozradil také, že oblíbený exponát dostal při restaurování „protézu“. „Ukázalo se, že měl poškozené čelisti, ty pravé byly tak zničené, že se musely uložit do depozitářů,“ upřesnil.

Nahrávám video

Zvětšená želvuška, rekordní krakatice

Pro ředitele Přírodovědeckého muzea Ivo Macka je ale prý největší „celebritou“ naopak jeden z nejmenších zástupců živočišné říše – želvuška.

„Je to jeden z nejodolnějších organismů na planetě. Můžeme ho mít všude, od Antarktidy po pouště, a zároveň je to jediný organismus, o kterém víme, že přežily ve vesmíru, ale také v téměř absolutní nule, ve vakuu,“ popisuje Macek bezobratlého živočicha, který nepřesahuje jeden milimetr. Návštěvníci si tak drobné živočichy mohou prohlédnout díky mnohokráte zvětšenému modelu.

Přibyly i nové modely zvířat, například žraloka bílého, plejtváka malého nebo krakatice obrovské. Její model je s délkou sedmnácti metrů podle muzea největším na světě. Model živočicha, který se skrývá v kilometrových hloubkách, nechalo Národní muzeum přebarvit podle jednoho z mála záběrů skutečné krakatice.

Moderní expozice zapojuje do přiblížení evolučních příběhů videomapping, světelné a zvukové efekty či interaktivní prvky. V následujících týdnech plánuje Národní muzeum zpřístupnit ještě další dvě nové stálé expozice zaměřené na dějiny a přírodu. K návštěvě všech zve reklamní kampaní „Bejvávalo dobře?“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...