Ohlédnutí za Cannes: (Ne)jsme jedna rodina. Ceny si odnesli zloději důstojného života

Rodina, rasismus, chudoba a migrace – tato důležitá témata letos ocenil 71. filmový festival v Cannes. Na první pohled působí jako tematická tříšť, ale mnoha promítaným snímkům, nejen těm, které získaly ceny, se povedlo je propojit.

Vítězný japonský film Zloději (Manbiki Kazoku, režie Hirokazu Kore'eda) – jehož název by bylo možná přesnější přeložit podle francouzské verze jako Rodinná záležitost – vypráví o rodině. O jedné divné rodině, jak postupně zjišťujeme. Před divákem se odhalují osamělci a nalezenci, kteří se dali dohromady, mají se rádi a fungují tak dobře, jak se na rodinu patří. Jenže zatímco běžní lidé věci nakupují, oni je do obchodů chodí krást, protože na ně zkrátka nemají.

Kore'eda filmem upozorňuje na skutečnost, že v mnohamilionovém vyspělém Japonsku se vyskytují ve velké míře lidé osamocení a chudí a že státní systém je schopen absolutně ignorovat potřeby jedince. V precizně vybudovaném snímku není zbytečná scéna a nevěrohodné momenty. Navíc zůstává pro diváka srozumitelný.

Rodina, kde nejsou peníze, a proto přežívá, jak se dá, je také tématem třetího z nejvýše oceněných filmů, libanonsko-francouzského dramatu Kafarnaum (Capharnaüm). Název nese podle vesnice, kde žil a uzdravoval Ježíš. Příběh se odehrává v Bejrútu, mezi chudinou a uprchlíky.

Dvanáctiletý Jonas zažaluje své chudé a negramotné rodiče za to, že mu dali život a plodí další děti do této mizérie. Uteče z domova a v uprchlické čtvrti se seznámí s ilegální migrantkou z Etiopie, jíž se neplánovaně musí postarat o batole. Dětská dvojice bojuje o přežití, nikdo nemá doklady, nikdo oficiálně neexistuje, nikdo se tím pádem nemůže dobrat jakéhokoliv práva na důstojný život. Jediný, kdo se ve filmu usmívá, je batole, které se dokáže radovat ze života.

Kafarnaum sice obsahuje romantizující prvky a méně uvěřitelné momenty, ale nikdy nespadnou do klišé a nesmyslu. Natočila ho libanonská režisérka Nadine Labaki a bylo to naštěstí díky důležitému tématu, ne díky tomu, že ho zpracovala žena, proč porota vedená australskou herečkou Cate Blanchettovovu Kafarnaum vyzdvihla. V letošní silné canneské kampani pro rovnoprávné podmínky pro ženy i muže a podpoře MeToo by bylo nepřijatelné, kdyby porota filmy od ženských režisérek minula. Přesto je z výsledkové listiny vidět, že hodnotila podle kvality filmů, nikoliv podle pohlaví.

Předsudky a romantika

Velkou cenu poroty získal americký film Černoch z KKK (Blackkklansman). Nese v sobě typické americké ingredience – pobaví i vyděsí, dojde v něm na střílení i romantickou lásku, vše v takových intencích, jak to jen snese festivalový film. Námět vychází z románu afroamerického policisty Rona Stallwortha, který se v 60. letech dostal do buňky Ku-klux-klanu. Režisér Spike Lee tak přišel s tématem rasismu a vystupňovaného napětí mezi bílými a černými Američany a s jasnou kritikou současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

I další oceněné filmy vždy zapadají do obrazu, který maluje dnešní svět. Jak rusko-německo-polská Ajka (Ayka, režie Sergej Dvorcevoj) o ilegální Kyrgyzce v Rusku, která opustí své právě narozené dítě jen proto, aby běžela do práce a splatila dluhy, tak polsko-britská Studená válka (Cold War, režie Pawel Pawlikowski), kde emigrace rozděluje milence a jejich život, nebo íránské Tři tváře (Se Rokh, režie Džafar Panahí), které ukazují chudobu a předsudky na íránsko-tureckém pomezí.

Naděje (nejen) pro Godarda

Porota vytvořila i speciální Zlatou palmu pro legendárního sedmaosmdesátiletého francouzského režiséra Jeana-Luca Godarda. Jako by tím porotci chtěli v jednom sdělení zdůraznit varování, která ze světa přicházejí.

Ocenění dostal Godard za drama Kniha obrazů (Le Livre d'image). Filmová koláž upozorňuje na stav současného světa a varuje lidstvo před nebezpečím. Potřebnou naději v neveselých vyhlídkách divákům v jistém smyslu předkládají právě ostatní vítězné snímky. Sdělují totiž: ať už rodina a děti vypadají jakkoliv, těžkosti světa můžou zvládnout právě ony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...