Okolní tsunami vyrovnala pokojem v srdci, vzpomíná na Soňu Červenou Daniel Herman

Operní pěvkyně Soňa Červená zpívala ve velkých rolích na evropských i amerických scénách, v rodném Československu ale čelila útlaku komunistického režimu. Teprve když se po třiceti letech vrátila z emigrace, mohla si stoupnout i na prkna Národního divadla. Ze zlaté kapličky také mezzosopranistku, která 7. května ve věku 97 let zemřela, vyprovodili přátelé a kolegové při posledním rozloučení. Vzpomínku na ni přidali i v Událostech, komentářích. „Pochopila, že jediné, co může vyrovnávat tu obrovskou dynamiku, až tsunami okolního prostředí, je pokoj v srdci,“ míní bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Na Soně Červené jsem vždycky obdivoval symbiózu její hluboké profesionality a morální pevnosti. Jejím velkým poselstvím je, že tyto věci lze skloubit a je to, jak to řekl pan ministr (kultury Martin) Baxa, skutečně příběh dvacátého století. To je na ní obdivuhodné, že dokázala i těmito těžkými peripetiemi projít s rovnou páteří,“ uvedl Daniel Herman.

Soňa Červená, dcera kabaretiéra Jiřího Červeného, začínala v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha, zároveň se učila klasickému zpěvu. Kariéru operní pěvkyně ale nestihla příliš rozvinout.

Po únoru 1948 byla její rodina prohlášena za nepřátelskou komunistickému režimu, manžel Soni Červené, majitel továrny na výrobu čokolády, utekl ilegálně přes hranice. Soňa Červená emigrovala až v lednu 1962, kdy využila svého angažmá v Berlínské státní opeře a posledním otevřeným přechodem přešla z východního Berlína do tehdejšího západního Německa.

Domovskou scénou se pěvkyni stala opera ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud vedla její kariéra na většinu významných evropských a zámořských operních scén a festivalů. Celosvětovou slávu jí přinesla role Bizetovy Carmen.

Chtěla žít naplno

Své pozdější paměti nazvala pravidlem, které sama sobě nařídila: Stýskání zakázáno. Na audioverzi memoárů i navazujícím titulu Stýskání zažehnáno spolupracoval herec Jan Sklenář, který se se Soňou Červenou spřátelil během příprav inscenace Návštěva staré dámy v Hradci Králové.

„Soňa byla velice mladý člověk i v pozdním věku. Chtěla být mezi mladými lidmi, chtěla být u nových věcí, chtěla prostě žít život naplno,“ vzpomíná Sklenář. „Byla fantastická, že se z exilu skromně vrátila a vrhla se do práce,“ dodal.

Na prknech pražského Národního divadla poprvé stanula v roce 2002 v Janáčkově opeře Osud, později účinkovala v Čapkově hře Věc Makropulos, kterou připravil americký režisér a výtvarník Robert Wilson. Excelovala v inscenacích inspirovaných skutečnými osudy, které – jako ten její – poznamenaly krutosti dvacátého století. Šlo o opery vracející se k příběhům umučeného faráře Josefa Toufara a popravené Milady Horákové.

Stejně jako oni se Soňa Červená stala určitým symbolem, i když její existenci dlouhá emigrace v povědomí veřejnosti zamlžila. „To ukazuje na jednu ze zločinných stránek komunistického režimu, že českou společnost připravil o takto úžasné osobnosti,“ připomíná Daniel Herman.

Nahrávám video

Poslední sbohem daly Soně Červené stovky lidí

Do Národního divadla v Praze se v úterý přišly rozloučit stovky lidí. „Přála si rozloučit se s námi právě tady, kde se cítila nejvíce doma,“ uvedl generální ředitel divadla Jan Burian, který ve svém projevu připomněl emigraci Červené z totalitního Československa. „Její útěky nejsou projevem strachu, ale odvahy bojovat za život, ve kterém se nemají dělat kompromisy,“ prohlásil.

Operní režisér Jiří Heřman Soňu Červenou označil za živel. Šéf činohry první scény Lukáš Trpišovský zarecitoval verše Jana Skácela. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ze záznamu připomněl vystoupení Soni Červené v Lateránské bazilice v Římě, kde v oratoriu Jana Zástěry Svatá Ludmila jako sólistka zazpívala krátce po svých sedmadevadesátých narozeninách.

Na počest zesnulé mezzosopranistky zazpívali Pavel Černoch, Jiří Hájek a Petr Nekoranec. Na čestné stráži se u katafalku na jevišti vystřídali například generální ředitel ČT Petr Dvořák, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, prezident Herecké asociace Ondřej Kepka, režisérka Olga Sommerová, pěvkyně Kateřina Kněžíková, herec Jiří Štěpnička, divadelní režisér Michal Dočekal, muzikolog Aleš Březina nebo generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Po přibližně hodinovém pietním aktu zakončeném archivní nahrávkou Červené a státní hymnou vynesli za potlesku a zvuků poledních zvonů rakev s ostatky do pohřebního vozu před divadlem. Uložena bude do rodinné hrobky v Hradci Králové v úterý v podvečer.

Pohřeb bude veřejný, předcházet mu bude v katedrále Svatého Ducha v historickém centru Hradce Králové zádušní mše, kterou bude sloužit královéhradecký biskup Jan Vokál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...