Optický klam Franze Kafky: Zasmušilý intelektuál, který v práci dostal záchvat smíchu

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

„Inteligentní, originální, okouzlující. Plachý. Defenzivní. Intelektuální člověk, velmi sebereflexivní. Často s pocity viny, trápící se, ale zase s velkým smyslem pro humor, pro komedii, což ho často zachraňovalo před těmito depresivními stavy,“ charakterizuje stručně Kafku jeden z jeho nejdůkladnějších životopisců Reiner Stach.

Nepsal, když byl šťastný

Franz podle Stacha méně psal ve šťastných obdobích, kdy zanedbával i svůj deník, naopak k papíru zasedl v těch těžších chvílích. To vytvořilo „optický klam“ o jeho spíše tragicky vnímané osobnosti. Že má Kafka i cit pro komiku, přitom podle Stacha odkryli o něco dřív Češi než německy mluvící čtenáři.

„V Česku má tradici groteska, (Jaroslav) Hašek je toho příkladem. V Německu nic takového nemáme,“ zamýšlí se Stach. K této úvaze mu prý napomohl český a v Německu částečně žijící spisovatel Jaroslav Rudiš. „Několikrát mi vysvětloval, že Češi se Kafkou vždycky víc bavili a viděli v něm víc komiky než ostatní, a nám v Německu trvalo sedmdesát let, než jsme si konečně uvědomili, že Kafka je také humorný autor,“ dodal.

Nicméně dohady, jestli je Kafka spisovatel český, německý, nebo židovský, považuje Stach za zbytečně provinční. „Kafka sám řekl: ‚Nevím, co vlastně jsem.‘ Pro něj to byl problém identity, pro nás dnes už to vlastně problém není. Měl tak obrovský vliv na světovou literaturu. Řekl bych, že je to světový autor,“ uzavírá debatu na toto téma.

Humor versus horor

Velvyslance ČR v Německu a básníka Tomáše Kafku spojuje se slavným spisovatelem jednak shoda jmen, jednak jeho otec, který patřil ke Kafkovým hlavním překladatelům. „Dneska je to souboj humoru a hororu, a myslím si, že kdyby to Franz Kafka viděl, tak by se tím velice dobře bavil. A že by se ještě více smál německým germanistům, jak se do krve hádají o tom, jak se má jeho dílo interpretovat,“ míní diplomat.

Podle něj v přístupu ke Kafkovi přetrvává tradiční, tedy německý přístup, který spisovatelovo dílo i odkaz bere až smrtelně vážně. „Promítá se do toho stále ještě asi i trochu hodnocení ze stran Hannah Arendtové, která v Kafkovi viděla určitého proroka nacionálního socialismu a destrukce Evropy. A na druhé straně je tady spíš ten český pohled, někdy reprezentovaný i v jiných typech umění, které vidí v Kafkovi spíše grotesku, schopnost vysmát se svým vlastním slabostem,“ pokračuje velvyslanec.

Sílí podle něho také trend, který dělá z Kafky popovou ikonu. „Mladší generace to vidí spíše tak, že se chce s Kafkou jako s ikonickým autorem nějakým způsobem vyfotit. Proto se na něj zatím dívá jako na určitý exotický objekt,“ míní Tomáš Kafka.

Záchvat smíchu před generálním ředitelem

„Kafka netrpěl příliš velkým sebevědomím. Je to možná dáno tím, že jeho otec byl poměrně despotický. Tím pádem by se strašně divil, že díla, o kterých on se domníval, že jsou nedokonalá, jsou dnes považována za klíčová díla literatury 20. století,“ zamýšlí se historik Petr Koura. Momentálně spolupracuje s autorem komiksů Opráski sčeskí historje, které humorně pojednávají o českých dějinách, na humoristické knize právě o Kafkovi.

Koura připomíná, že Kafka psal aforismy a uměl se smát. „Máme dokonce zaznamenanou příhodu, že když byl povýšen v úrazové pojišťovně, kde pracoval, a přijal ho generální ředitel, on při této příležitosti dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu. Ten trval několik minut, Kafka musel být z kanceláře vyveden a byla to pro něj strašná ostuda,“ vypráví historik. Kafka se podle mě smál, smál se rád, ale nesmál se příliš často, dodal.

Stereotypy o spisovateli se snaží narušit třeba i výstava Hry Franze Kafky v pražském Muzeu literatury, jejíž součástí je mimo jiné originál posledního Kafkova listu. Vše je v nejlepších začátcích, píše čtyřicetiletý spisovatel v dopise, který jen den před svou smrtí v dolnorakouském sanatoriu adresoval svým rodičům.

Hra v názvu výstavy shrnuje Kafkův přístup k tvorbě a ke světu. „Spisovatel a novinář Oskar Baum upozorňoval už ve dvacátých a třicátých letech v celé řadě textů o Kafkovi, že to není jen takový ten spisovatel hnaný jakýmisi démony k produkování bizarních fantasmagorií, ale že z něj sálá velká tvůrčí svoboda, právě protože se dokáže těm démonům postavit s nějakou hrou,“ vysvětil autor výstavy, germanista Štěpán Zbytovský.

Zájem o veslování a nudismus

Povědomí o existenciálních tématech v Kafkově tvorbě a diagnóze souchotin vede k dojmu, že Franz byl poněkud neduživý intelektuál. Přitom se zajímal o zdravý životní styl, vesloval a snažil se pravidelně cvičit.

„Takže ne rezignace na vše materiální a tělesné, ale naopak vegetariánství, jistý zájem o nudismus a jiné směry,“ doplnil autor výstavy v Muzeu literatury v Praze. Její součástí je i prostor připomínající tělocvičnu s žebřinami a šplhacím lanem. Návštěvníci můžou tuto část proskákat na cvičebních míčích. Odkazuje to jednak ke cvičenci Kafkovi a jednak k opakujícímu se motivu akrobatů v jeho dílech.

Představu o Kafkovi coby zasmušilém introvertovi chce narušit také aktuální výstava na Oxfordské univerzitě. Literáta představuje i jako veselého člověka, který se rád bavil a poznával. „Kafka žil bohatý sociální život, měl spoustu zájmů, mnoho přátel i přítelkyň. Cestoval, zajímal se o sport, o jídlo,“ připomíná profesorka německé literatury Carolin Duttlingerová.

Kafka nikdy nebyl v Británii, přesto část jeho literární pozůstalosti skončila právě v této zemi. To proto, že Kafkovy texty měl u sebe jeho přítel Max Brod, jehož spisovatel před smrtí požádal, aby jeho dílo zničil, což Brod neučinil.

Oxfordská knihovna má rukopisy k románu Zámek, povídce Proměna či většinu Kafkových deníků. A i když oxfordská výstava poukazuje i na Kafkovy lidské stránky, tím hlavním zůstává jeho přínos světové literatuře. „Kafka byl Shakespearem 20. století,“ míní Barry Murnane, který se na Oxfordské univerzitě zaměřuje na výzkum Kafkova života a díla.

Hudbu moc rád neměl, ale dnes má „svou“ kapelu

Odkaz Franze Kafky nezůstává jen v intelektuální rovině. Spisovatele si přivlastnila i popkultura nebo turismus. Podle mluvčí Prague City Tourism Kláry Janderové výhradně kvůli Kafkovi do Prahy, kde se spisovatel narodil a žil, jezdí převážně turisté z německy mluvících zemí nebo Spojených států. Jejich nejoblíbenější zastávkou je několikametrová pohyblivá socha, kterou David Černý vytvořil podle Franzovy hlavy.

Spisovatel má i „svou“ kapelu – literárně-hudební projekt Kafka Band zhudebňuje jeho texty. U příležitosti sta let od literátova skonu nahrálo uskupení píseň Die Bäume – Stromy, podle tvůrců jeden z nejkřehčích Kafkových textů.

Kafka Band
Zdroj: Kafka Band/Václav Jirásek

„O Kafkovi je známo, že chodil rád do divadla, českého i německého, ale moc asi neměl rád hudbu. Často si kladu otázku, co by tomu řekl,“ přiznává spisovatel Jaroslav Rudiš, který za Kafka Bandem stojí spolu s výtvarníkem Jaromírem 99 a producentem Dušanem Neuwerthem.

Píseň Stromy nahrávali umělci letos v zimě, ve studiu nedaleko lesa. „Mrzlo a v lese ležel sníh. Právě o stromech ve sněhu Kafka píše. O stromech, ale i o lidech. Přemýšlí o tom, jak je všechno v našem životě zdánlivé a nejisté. Máme pocit, že nás podobně jako stromy ukotvují hluboké a pevné kořeny, že máme své jistoty, ale stačí jen málo, jen poryv větru, a všechno může být pryč,” dodává k písni Rudiš.

K výročí třeba vznikla také videohra Playing Kafka. Na základě Procesu, Zámku a Dopisu otci vytvořilo studio Charles Games příběhovou adventuru. Dostupná je zdarma s dabingem v češtině, němčině i angličtině.

Kafka na mama hotelu

Se současným nadhledem se na Kafku dívá i kniha Kafkova abeceda, kterou sepsali literární publicista Radim Kopáč, spisovatel Petr Stančík a kreslíř Štěpán Mareš. Kopáč si na Kafkově životě všímá mimo jiné toho, že spisovatel využíval služeb takzvaného mama hotelu.

„Žil na přelomu 19. a 20. století. Tehdy bylo spíše typické, že jakmile dotyčný nebo dotyčná dospěli, okamžitě rodinné hnízdo opouštěli, zakládali rodinu, vstupovali do stavu manželského. Kafka v osmnácti rozhodně neodešel, snažil se navázat nějaké vztahy, nikdy se mu to nepodařilo, a od rodičů odešel až v jednatřiceti letech,“ popsal Kopáč.

Podle Štěpána Zbytovského z Muzea literatury současné a často popkulturní adaptace Kafku neznehodnocují. „Je to důkaz toho, že ten autor a jeho dílo jsou stále živí, byť ne v polohách, které každému vyhovují. Každopádně platí: Chcete-li poznat Kafku, čtěte Kafku,“ vyzval.

Výročí Kafky na ČT

Výročí Franze Kafky připomíná ve svém vysílání i Česká televize. Mimo jiné uvedením nového dokumentárního portrétu Franz Kafka – známý neznámý nebo premiérou německo-rakouského hraného seriálu Kafka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 19 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.