Oscar v nominacích preferuje dravou Favoritku a černobílé dětství

Se shodným a nejvyšším ziskem deseti nominací vyhlížejí 24. únor, kdy ve Spojených státech vyhlásí vítěze Oscarů za rok 2018, hned dva snímky. Jak mexické autobiografické drama Roma, tak historický snímek z britského královského dvora Favoritka jsou nominovány i v kategorii nejlepší film.

Úspěch mexického dramatu Roma není příliš velkým překvapením. Že název černobílého snímku zazní, se víceméně očekávalo. Roma (přečíst recenzi) je mistrovským počinem zkušeného filmaře Alfonsa Cuaróna, který před lety Oscary přitáhl Gravitací a jenž je tentokrát zasáhl vzpomínkovým návratem do Mexika svého dětství.

I Favoritka si jde přímočaře za Oscarem přes nominace (a skromný počet vítězství) v jiných filmových cenách. Řecký režisér Yorgos Lanthimos v něm diváky uvedl na královský dvůr v 18. století, kdy Velké Británii vládne nesebevědomá Anna Stuartovna. Královniných slabostí mistrně využívá její důvěnice lady Sarah, musí si ale poradit s dravou konkurencí vlastní sestřenice.

Soupeření čeká představitelky obou těchto rolí, tedy Rachel Weiszovou a Emmu Stoneovou, i na Oscarech, nominovány jsou obě v kategorii nejlepší vedlejší herečka. Za hlavní roli královny Anny nominaci získala také Olivia Colmanová.

Afroamerické a hudební téma

Nominacemi 92. ročníku, stejně jako v několika předchozích ročnících, rezonuje téma upozaďování afroamerických herců a tvůrců. Pro Oscara za nejlepší film vyrazil černošský superhrdina Black Panther, jehož v režii Ryana Cooglera vyslalo loni do kin studio Marvel. Nechává ale za sebou Chadwicka Bosemana; představitel afrického válečníka, který je spolu s celým světem vystaven těžké zkoušce, nominaci pro nejlepšího herce nezískal.

K nechvalné kapitole americké historie spojené s Ku-klux-klanem se vrací BlacKkKlansman (více o filmu). Režisér a spoluscenárista tohoto snímku Spike Lee se inspiroval příběhem prvního afroamerického policisty v coloradském sboru. A pokud získá Oscara, bude on sám prvním černošským režisérem, jemuž se podařilo prestižní sošku za celovečerní film vyhrát.

Hluboce zakořeněný rasismus je také tématem Zelené knihy. Road movie Petera Farrelyho je pojmenované podle příručky pro Afroameričany na cestách z poloviny minulého století. Příběh stojí na vztahu mezi slavným černošským umělcem, který si  najme přímočarého vyhazovače z komunity newyorských Italů, aby ho doprovodil na turné po jižanských státech. Rozdílné povahy přinášejí jak humorné, tak dojemné momenty, které dostaly i akademiky, protože oba herce – Vigga Mortensena i Mahershala Aliho – nominovali v hereckých kategoriích.

Mezi nejlepší filmy se dostaly také dva hudební snímky, které by mohly jít ve stopách romantického muzikálu La La Land, jenž Oscary ovládl před dvěma lety. Tentokrát svou romanci, v níž ovšem vášeň střídají vnitřní démoni, prožívají Bradley Cooper a Lady Gaga v remaku Zrodila se hvězda (přečíst recenzi). Za hvězdy při oscarovém ceremoniálu můžou být nejen oni, pokud ve svých hereckých kategoriích vyhrají, ale také Rami Malek. Ten si vyzpíval nominaci za svou proměnu ve Freddieho Mercuryho ve snímku Bohemian Rhapsody (přečíst recenzi).

Češi s prázdnou

Už od prosince,  kdy byl zveřejněn užší výběr kandidátů některých kategorií, je jasné, že ani letos se český filmař po červeném koberci v Los Angeles neprojde. Road movie Všechno bude, kterou vybrala Česká filmová a televizní akademie, skončila svou cestu u síta pro užší nominace.

  • Mezi pět nominovaných se český film naposledy probojoval v roce 2004 díky snímku Želary
  • Do finálového výběru se podařilo dostat ještě dalším pěti snímkům: komediím Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967) a Vesničko má středisková (1985) a také dramatům Obecná škola (1991) a Musíme si pomáhat (2002).
  • Soška Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek putovala do Česka naposledy v roce 1997 za film Kolja režiséra Jana Svěráka. 
  • Další dva Oscary si Česko (Slovensko) připsalo v 60. letech – za Obchod na korze a za Ostře sledované vlaky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...