Památník Terezín připomíná život v táboře Sachsenhausen, jak ho vykreslili vězni

Nahrávám video

V depozitáři koncentračního tábora Sachsenhausen je uloženo zhruba tisíc uměleckých děl, která namalovali tamní vězni. Jsou tak obrazovým svědectvím tragických událostí. Kresby osmi sachsenhausenských malířů, včetně tří Čechoslováků, vystavuje do konce července Památník Terezín.

Na výstavu byly vybrány například kresby přátel Vladimíra Matějky a Karla Zahrádky. Oba byli zatčeni 17. listopadu 1939 a spolu s tisícovkou dalších studentů deportováni do Sachsenhausenu.

„Matějka si v táboře vedl deník. Bylo v něm všechno. Nejen teror, ale také květiny. Byla to pro něj možnost, jak být ve svých myšlenkách svobodný,“ podotýká kurátor Jürgen Kaumkötter. O zkušenostech z koncentračního tábora nechtěl Matějka po válce mluvit. Na nátlak okolí namaloval pouze devět obrázků, které jsou uloženy v Památníku Sachsenhausen a nyní k vidění v Terezíně. „Chtěl zapomenout. Chtěl mít vlastní život. Nechtěl být celý život vězněm z tábora,“ domnívá se kurátor.

Malování pravdy i lži

Stal se učitelem. Stejně jako jeho přítel Karel Zahrádka. Ten při svém propuštění dokázal z tábora propašovat důležitá svědectví – své kresby. „Jsou to pro nás skutečně jedinečná díla. Díky nim si dokážeme představit, co vězni prožívali,“ upozorňuje Kaumkötter.

Leo Haas byl malířem už před transportem do Terezína v září 1942. V ghettu se dál věnoval malbě, vedl například kurzy kreslení pro tamní děti. Jeho talentu si povšimli i příslušníci SS, kteří ho donutili lživě vykreslit život v Terezíně. „Byl to strašný nápad. Chtěli tím ukázat, že v Terezíně je všechno v pořádku. Je to podvod. Falešné zprávy pro Červený kříž,“ upřesňuje kurátor. Po osvobození se Haas k malbám z Terezína vrátil, tentokrát v nich ale ukázal, co se v táboře skutečně dělo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...